ddd
Zvednul jsem se a pokračoval dál v cestě domů. Nebylo jiného zbytí. Krajina poctěná moji přítomností byla lakonicky řečeno pustá. Jenom cestička vyšlapaná jakoby uprostřed toho ničeho, té pustiny v jejímž pravděpodobném středu stál ten strom, asi topol. Já se pohyboval po té cestičce. Bál jsem se, že když se dostanu mimo ní, tak už se nikdy nevrátím zpět nebo, že spadnu do neviditelné propasti a zemřu.