...
Upraveno:Jak už tomu bývá po létě nastává podzim a podzim, přátelé, není sranda. Je to perioda nudných večerů, plískanic a zimy. Do této deprese a nudy zároveň,jsem dnes zapadl i já a tak není od věci že se vracím do dob, kdy sluníčko svítilo pívo teklo, motýlci létali, hovada štípala a polární medvědi chcípali. Ano zpět do prázdninového času.
Cíl cesty:Hradec Králové
Doprava:měl to být stop ale pak sme byli lenivý
motto akce: Pchééé voe!!!
V půlce srpna jsem se společně s Fríďou (POULIČNÍ SMĚSKA JE NEJLEPŠÍ NA SVĚTĚ) vydal na dobrodružnou cestu po naší krásné vlasti. Hlavní téma této akce mělo být zpopularizování PS(jako POULIČNÍ SMĚSKY) , ale co si budem nalhávat,šlo hlavně o chlast. Hlavně že to mělo důstojnou myšlenku. Příprava proběhla v naprostém pořádku až na rozbitou kameru která měla zaznamenávat naše zdary a nezdary. No vše se tak nějak vyřešilo a ani jsem se nenadál, měl jsem na zádech 20 kilo bagáže. Mistr Friedrich nesl pouze flašku a kytaru se slovy že se nesmí unavovat zbytečnými věcmi jako je stan či náhradní spodní prádlo.Z toho vyplývá:vše sem nesl já!!! první den jsem se chtěli dostat do prahy. první stop: pán kterej říkal že taky hraje ale jenom když se zhulí.no měl na sedadle kytaru a dost podivný výraz ve tváři...asi byl zhulenej. Týn nad Vltavou.. hra na náměstí, výlep samolepek..whiskey(my na to máme) a jedeme dál.tato část není tak záživná tak hodně zkracuji 2.stop v pohodě pán..soběslav. po chvíly stopování zastavuje takovej kluk... štěstíčko. Jel až do prahy.sice co chvíly za volentem usínal ale naštěstí se mi ho silným kašláním vždy podařilo vzbudit.dorazili jsme do prahy. Zrovna tam hrála nějaká madonna nebo kdo.Spíš než davy lidí proudící na její koncert mě zajímala představa na pivo Březňák. Mé perverzní myšlenky směřovaly ku vousatému pánovi (nápadně se podobá leninovi) v reklamě na tento mok a můj společník mě přikrmoval řečmi že mají taky novou pípu. Novou pípu možná měli ale hlavně bylo zavřeno. Naštěstí kroužkový budvarský ležák mi byl dosti silnou satisfakcí na tuto bolest. Přenocování na koleji Bubeneč.
Ráno. Směr Hradec Králové.Vlakem. Cesta pěkná zvláště po té chvíly, kdy jsme zjistili že máme málo nahraného materiálu a jsme málo ožralý. Následná whiskey v pet lahvi(stále na to máme) nás nasměroval doslova na správnou kolej a ocitli jsme se rozjařelí na Královohradeckém nádraží.Setkání s lidmi které jsem v životě neviděl ale byli všichni fajn. Prohlídka města. Popravdě, kdybych neměl 20 kilo na zádech asi bych si to užil víc. Každopádně světlý bod dne bylo poctivě vydělaných 100 kč hraním v místním parku. Zlomová věta pronesená po spočítání obnosu: ,,To se večer vožerem !!´´,byla více než prozřetelná. Již se smrákalo a my vyrazili vyplnit mnou vyřčený osud večera. Malá vsuvka Hambáč v Hradci opavdu stoj za to!!!
Popis následujícího děje si vyžaduje svůj vlastní odstavec. Ano dostáváme se na vrchol tzv. break point našeho podniku. Byli jsme zavedeni do vinárny nesoucí názec U Elišky. Já jako rodilý jihočech, odkojený na pivu budvar, ocitl jsem se na vážkách zda píti pivo či víno. No nakonec jsem řekl nebudu tu za burana dám si to bílý. Pan vrchní a zároven majitel donesl žejdlíček a já se mohl zaposlouchat do hudby která se ozývala ze všech rohů místnosti. źivá hudba. Zastoupeny byly housle klavír, kytara a už si nepamatuji co všechno. Následné zjištění mi vyraziilo dech. Vypil jsem litr vína, jsem vožralej ale vnímám. Já vnímal okolí, ono vnímalo mě, tak jsem toho pořádně využil. Takovou opici jsem v životě nezažil. S každým jsem si musel povídat, všechno jsem musel vědět a ocital sem se na všech možných i nemožných místech lokálu. Můj spoluúdělník již dobrou půlhodinu prohlašoval,, Ty voe já se zas vožral ´´ a já mu kontroval slovy,,Ty krávo neumíš to pít´´ Leč po dalším žejdlíčku jsem dostal pěstí do obličeje a mozku. Do mozku tedy spíš. Nejednalo se o fyzické nasilí nýbrž o psychické. Démon alkohol na mě dolehl v celé své váze a já se ocitl ve tři ráno polonahý na Hradeckém náměstí.