K prvnímu březnu
Že se všechno dá využít,
a že vše má zápory i klady..
Že i bez písní se dí žít..
A že netrpíme hlady..
A že když je zima nemáš zoufat,
mohlo by bejt hůř..
A že vždycky se dá doufat..
To si princezno prostě kuř..
To mi zpívá první březen,
že mám vylézt ven a jít,
to mi zpívá první březen..
Že by to chtělo žít..
A tak mu poslílám zpět..
Pár smutnejch slov..
A pár zvytečknejch vět..
Pár životů.. A je Nov..
A v Novu měsíc nesvítí..
Jsou temný naše noci,
žití v nebytí..
Pak přichází ten pocit..
Pocit sestavenej
z minulejch vášní..
pocit co říká ruku mi dej,
zavři a zhasni..
To mi zpívá první březen,
že mám vylézt ven a jít,
to mi zpívá první březen..
Že by to chtělo žít..