Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.
Ty rýhy od nehtů na stěnách,
jde z nich chlad a strach.
Obchází mě mráz,
když vidím zas,
jak si ji bere,
jak se s ním pere,
jak ji poutá k pelesti
a ona doufá,že ji propusí.
Pramínek krve od rtů jí stéká,
a on ji drží, šaty jí svléká,
bělostná šíje barví se doruda,
z galantního muže stala se obluda.
Po jeho odchodu pohanu smyla,
otcovou Beretou se zastřeli...
Že se všechno dá využít,
a že vše má zápory i klady..
Že i bez písní se dí žít..
A že netrpíme hlady..
A že když je zima nemáš zoufat,
mohlo by bejt hůř..
A že vždycky se dá doufat..
To si princezno prostě kuř..
To mi zpívá první březen,
že mám vylézt ven a jít,
to mi zpívá první březen..
Že by to chtělo žít..
A tak mu poslílám zpět..
Pár smutnejch slov..
A pár zvytečknejch vět..
Pár životů.. A je Nov..
A v Novu měsíc nesvítí..
Jsou temný naše noci,
žití v nebytí..
Pak přichází ten pocit..
Pocit sestavenej
z minulejch vášní..
pocit co říká ruku mi dej,
zavři a zhasni..
To mi zpívá první březen,
že mám vylézt ven a jít,
to mi zpívá první březen..
Že by to chtělo žít..
Ano.. Ne..
Ona nikdy neklame..
Říká vše tak jak to cítí..
Jen někteří ji pochopí jinak, než její pán..
Snad papír písmenům
a tužka slovům
ubírá jejich vážný význam..
Pak někteří ji pochopí jinak, než by měli..
Bez stvořitele rozebírána..
Na slova, verše, rýmy..
A bez podstaty podávána..
Úplně jiná, než měla být..
A básník sám si tiše
svoji poezii píše..
A nikdo jiný ji nepochopí..
Protože píše srdcem..
