V posledních letech se začíná nebývale vzmáhat a prosazovat polská progrocková/metalová scéna. Povzbuzeni úspěchem kapely Riverside, která se propracovala mezi současnou špičku evropského progu a úspěšně koncertně vystupuje s veličinami typu Dream
Theater, snaží se i další polské kapely, brázdící vody moderního progrocku, dosáhnout podobné popularity.
Je nesporné, že tzv. progresivní rock a progresivní metal se již před časem rozdělil na dvě nezávislé větve: Jedna je starší, tradičnější a konzervativnější a vychází z ověřených hodnot britských art-rockových kapel sedmdesátých let jako Yes, Genesis
či Gentle Giant. Typickým představitelem této větve progresivního rocku jsou Spock´s Beard, The Flower Kings apod. Tvorba těchto kapel je postavena na vynikajících instrumentálních výkonech a jistém hudebním exhibicionismu, skladby jsou pompézní, dlouhé,
desky bývají často monotématické a s kvalitními texty...
Druhá, modernější větev progrocku a progmetalu mě v současnosti oslovuje čím dál tím více. Je uvolněnější a civilnější než klasický progrock, hudba není až tolik postavena na prvoplánových instrumentálních výkonech, a přestože hudebníci jsou většinou
velice zdatní, více než na hudební exhibicionismus se snaží soustředit na hledaní nových hudebních cest a experimentování. Inspirace se hledá kupříkladu v metalcoru, ambientu, elektronické hudbě, ale i world music... Skladby nebývají natolik epické jako u
"klasického" progrocku, spíše se snaží vyjadřovat nálady a pocity, hledá se atmosféra... Přestaviteli budiž třeba Tool, Pain Of Salvation, Oceansize, Dead Soul Tribe či projekty Devina Townsenda...
Na pomezí obou výše zmíněných větví progrocku, ovšem přeci jenom s výraznou převahou k modernějším trendům, se nachází můj nejnovější objev - polská progrock/metalová kapela Indukti. Jedná se projekt, mající na svém kontě zatím pouze jediné album -
S.U.S.A.R. z roku 2005.
Hudba na desce je - krom dvou výjimek, o nichž se zmíním později - instrumentální. Skladby jsou nervní a melancholické. Atmosféra je schizoidní, neklidná a neustále drží posluchače v pozornosti. Už tak velké napětí je ještě zvyšováno táhlými
zvuky elektrických houslí (i když se přiznám, že mně to chvílemi zní spíše jako viola, leč kapela hovoří jasně: K nahrávání používáme housle.) Kytary dost často výrazně metalově hlomozí, chvílemi monotématicky opakují jeden a týž riff stejně,
jako je tomu zvykem u kapely Tool, a následně jsou ke konci skladeb zklidněny tóny nástroje hostující harfistky. Prostě nádherný soundtrack k psycho-hororovým filmům. :-)
Ve dvou skladbách vystupuje hostující zpěvák - kamarád skupiny Mariusz Duda, vokalista již zmíněných Riverside. Svým výrazným teskným hlasem však navozuje podobnou atmosféru jako právě u Riverside a Indukti v těchto chvílích znějí poměrně nepůvodně,
asi jako Riverside s houslemi.
Nicméně lepší, než číst cizí hodnocení, je poslechnout si hudbu na vlastní uši, tudíž zde je videoklip právě s hostujícím Mariuszem Dudou: http://www.youtube.com/watch?v=bnxF7R6OMQE
A skladby k poslechu jsou k nalezení i na Myspace profilu skupiny: www.myspace.com/indukti
Indukti však nejsou jedinou se prosazující a zajímavou polskou progrock/metalovou kapelou, namátkou mohu zmínit ve spíše klasických vodách se pohybující Satellite, či melancholicko-popově znějící Quidam... O těch však ale zase příště.