Koumák Muž, 38 let / Bohnice

Předstírám svou výjimečnost a žiju ve skromném nicnedělání

Notuju si s plnokrevníkama, tancuju při diskofilním death metalu

Nelituju svýho rutinního bláznovství

Pobožným hůl a nevědomým motorovou pilu

Nikdy neříkej: dva a půl yardu

Slibuješ nemožné, ale předstíráš vlastní zradu

Nevěříš, protože si přestal dělat pavouky z plastelíny

Ale proč vlastně separatista-flegmatik?

Idiotský poslušný pracující lid vs. ničemná genialita uměleckého výronu

Tak pravil neobřezaný ateista, zapomenutý kýčař a nevidomý atentátník

V samé přezíravosti zapomenutá minulost

Prozíravě nahlíží do naší reality

Zkoumá a definuje

Pokládá životy a směje se nicotě

Opiáty černobílé mění se na morfium barevnosti

Hukot, kotel, bordel, ztesk

Říční pnutí kolem bezmocných obrů

Laskavý recepční vycení drápy své tuposti

Oholí mi holič chmýří?

Myslím, že už léta nežvýkal ohryzky nahých obřezaných mormonů

Titulek se nesmíří s bláhovým jsoucnem

Nic nazbyt, jídlo na stůl a sperma pod stůl!

Žádné servírky se zaneprázdněnou servítkou

Bažant mezi nohy a do úst pořádnej pekáč

Ústní voda ti nepomůže tak, jako broskev ve vlastní šťávě

Když pošťák poprvé ucítil slastné dvojité zazvonění na čudlík

Uhnu, když vystřelíš, nečekej, že se zasměju, kryso!

Kukla zakuklené nevědomosti a kýčovitého prožívání

Špetku naděje, prosím – špetku jedinečnosti, pane vrchní

Platim!

Pozorujíc se v zrcadle masturbuji.

Náhle spatřuji směšnost mého počínání.

Jednak proč masturbace a poté proč zrcadlo?

Pak si ale říkám,

že na světě je tolik zbytečných proč

a tak se tím nenechám vyrušit

a dokončím práci.

A život je zas o kousek blíž svého konce,

sousedka načíná druhé krabicové víno,

mladík poprvé strčí jazyk do venušiny svatyně,

tupý kwazi-voják vystřeluje mozek z hlavy jinému, stejně tupému kwazi-vojákovi

a miliardy dalších lidí se snaží dělat nějakou činnost,

aby se nezbláznili…