...
O spletitosti cest nám daných, nebo námi vybraných.
Jak by byl život plochý a nudný, kdyby nebylo cílů a tím i cest k nim daných. Kolikrát si však můžeme vybrat, zda to bude cesta dlouhá a spletitá, nebo cesta krátká a jednoduchá. Někdy osud zamýchá kartami a octneme se na té či oné cestě, aniž bychom chtěli. Co se však stane, až dosáhneme cíle, pokud si neprojdeme tu těžší a spletitější variantu? Budeme si vážit cíle stejně jako když se nám nabídne takřka na dlani? Možná že dokonce dosáhneme jiných cílů než jsme si plánovali na začátku cesty, pokud bude cesta tak trnitá a tak obtížná a nám se podaří ji překonat. Cílů o kterých na samotném startu není tucha a které se objeví až v samotném závěru, něco nového, něco co dá onomu smyslu, jenž nás žene vpřed, nový prostor, novou dimenzi, možnost vážit si něčeho, někoho, nebo otevřít si jen další cestu k cíly dříve tak vzdáleném a pouze vysněném.