...
Ranní probuzení a první pohled z okna ven. Na skle se třpytí kapky dešťové vody a silnice jsou prázdné, neboť všichni už jsou v práci a místní silniční provoz se snad nedá nazvat ani provozem. Radiátor je sice ještě studený, zato od večera
zahřívá místnost nepřetržitě běžící počítač, který vesele způsobuje ekologickou zátěž všem rýpalům, přidává na úsměvu chudákům z ČEZu a mě odlehčuje už tak poloprázdnou kapsu (někdy ty viry musím nechat vychytat). Zběžně shlédnu mejly a málem smažu jeden
důležitý, protože pisatel do hlavičky nezadal přesný název zprávy, ale jen přeposlal (jelikož od něj běžně dostávám stohy nevyžádáných mejlů, chtěl jsem tento bez přečtení taktéž smazat, jako ty předešlé). Pak se stane něco nečekaného a mezi mraky
prosvitne denní světlo, jelikož se ale jedná o zázrak tak netrvá věčně a jak se náhle objevilo, zase zmizí. Nahradí ho velký mrak, který mi dává jasně najevo, že nejlépe je přeci jen doma pod střechou (čtyřnohý nepřítel musí počkat až se
vyjasní, pak se půjde na procházku).
...