Kromaňonec - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Kromaňonec Muž

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek Kromaňonec si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

...

Tak co bych sem napsal, aby to mělo jen jeden význam a já věděl, že to každý pochopí tak, jak jsem to myslel.


NĚkdy se člověk dozví věci, o kterých nevěděl několik desítek let a nestačí se divit!

JÁ jsem lepší, já jsem někdo, já jsem ... já jsem radši mlčel. Mluvit umí každý.

JAký je rozdíl mezi tím kým jste a tím kým jste chtěli být?

NEzdravé jádro se dere k moci. Populismus je svinstvo a stádo to miluje. Černá ovce, nebo vlk?

NEmůžeš být tím absolutním NEJ, snadné jest být absolutním NIC.

DOkážeš-li všechno a myslíš-li přitom na ostatní, pak tě může každý vy(zne)užít!

JEden den. Otázka jednoho dne se náhle změní v otázku týdne. Jeden den je přežití, o týdnu už uvažuji. Co takhle měsíc, nebo snad rok?


...

B3el8u6os66us m8on9st9ru1m v2o3r3o me00um en1c8ep9h9alos. N00eco i4d me4a6e i66nt9entio. O8bit8us un8g8iu1tur 2vi2g2or triu1mp3h3alis. 3A3mo47r e88t imm66ort4alitas !

 

Otevřel dveře starého opuštěného domu se zahnědlou cihlovou zdí, obrostlého křovinami, jenž strhaly zbytky omítky a jenž naháněly posvátnou hrůzu, jelikož jejich stíny se prostíraly po celé zdi domu a tvořily divadlo hrůzy, předvoj něčeho temného co brzy udeří na nezvané hosty, titíž hosté nemající volný přístup do těchto zákoutí, temných jako lidstvo samo. Byl to ortel smrti který si vynesl sám nad sebou. Nesl si ho jako kříž, přítěž, zátěž svého bolavého lidství. Náhle se mu ulevilo. Otevřel a došel k rozuzlení. Pocítil vlhký vánek plný osvobození, očekávání, milosrdenství. Netušil blízkou smrt. Ta z něj brzy sejme veškerá závaží života. Oči matně rozeznávaly chodbu prostírající se do nekonečna, na jejímž konci se mihotalo zažloutlé světlo, které nevěštilo nic dobrého. Chtělo to dosti odvahy vstoupit dovnitř, přeci jen byla už venku tma a zdroj světla byl tedy velkou neznámou. Mezi jeho kroky se vznášela oblaka prachu a shnilého pachu. Ztrouchnivělá podlaha rozezpívala svoji symfonii plnou nářku a bolu, kterou upomínala na svá léta. Praskala, skřípala, vzpínala se, klížila a objímala prachem obuv toho, jehož jméno jest na věky zatraceno. Toho drzého člověka plného hrdosti a pýchy vykročit proti zažitým ideálům a předsudkům. Toho co porušil zákaz uvalený kletbou na tento dům a nebál se položit život jen proto, aby zjistil pravdu. Co se zde skrývá ? Bude sám sebou až dorazí na konec chodby? A může vůbec dosáhnout prozření a nalésti zdroj tohoto mihotavého žlutého světla ? 

...

Reorganizace ...

dnes za mne promluví jiní, povolanější: http://www.ydiot.com/texty/neporadek.htm

... a veselejší, když už jsme u toho :)

 

Takže tu udělám reklamu na jeden opravdu vymazlený blog !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

http://www.ydiot.com/texty/index.htm

... dopručuji pročíst vše :))) autor mi v mnoha případech mluví z duše! : )