Krumpfest Rosice u Brna

Do měsíce srpna jsme vstoupili s novoluním nad hlavou, neb Luna se Sluncem se virtuálně objaly 1. srpna 2008 ve 12:13. Obdařeni tímto úžasným poznáním jsme tedy zahájili festival. Nikoho nemohlo v nejmenším překvapit, že většina diváků se dostavila až asi 90 minut po plánovaném začátku akce. Pozitivní ovšem je, že my jsme to čekali a tak jsme na ně počkali. Na rozjezd se předvedla nejnovější a zároveň nejmenší frakce DSEK s předpremiérou nové hry paní Simony Pekové – Dvě sestry. Nikterak je nepřekvapilo poloprázdné hlediště. Zaskočeni nemohli být ani diváci, protože inscenace opět pouze ťukla do Krumpáčovy magické třicetiminutové hranice. I dále se pokračovalo v nikterak nepřekvapujícím tempu. Jen přespolní účinkující se trošku divili malému počtu fanoušků. Přijeli totiž náležitě vybaveni Deníkem Rovnost, kde v nedávné anketě napočítali o několik více lidí nespokojených s rosickou kulturou, než jich tančilo na placu. Další festivalový den trend pokračoval a Venuše vše umocnila do větší přízně. Jen nám začalo připadat podivné, že ještě neprší. Nikdo z návštěvníků ale nemohl být překvapený frontami lidí, kteří čekali u pokladny na lístek, který si nestihli koupit v předprodeji. Ani my jsme se koneckonců nedivili při pohledu na spokojené diváky opouštějící sál po představení dvou vynikajících Hahereček z Brna. Divadelní program byl tedy zcela vyčerpaný, když naše barmanky, vůbec nepřekvapené nedostatkem máty, začaly nahrazovat prázdná místa v koktejlovém lístku neméně překvapujícími koktejly. Vůbec mě nepřekvapilo ani naprosto špičkové vystoupení všech sobotních kapel, mezi nimiž naprosto suverénně vynikala mladá česko-slovenská čtveřice Mako mako, která rozhýbala dosud posedávající masy svým neotřelým a energickým vystoupením. Konečně, tohle se dá přece očekávat, je-li návštěvník předem znalý všech kvalit těchto různorodých účinkujících. Nedivím se ani, že konzervativní letos opět zůstali doma. A propravě…dost by mě zaskočilo, kdyby tohle četli… Na závěr bych už jen ráda dodala, že mě vůbec nepřekvapuje, jak málo lidí si v sobotu chtělo dát bagetu. V pátek je totiž někdo zapomněl dát do lednice.

Touto krátkou blogovou zprávou se chci omluvit všem, které mohlo pobouřit, že jsem jim napsala vzkaz s pozvánkou na festival. Je totiž brát věci tak jaké jsou, ale jinak to nejde. Vaše fanynka Hanky Zagorové

Renesanční Krumpfest na letošním zámku

 

Po třech ročnících odfestivalených v areálu Starého Pivováru jsme se letos rozhodli změnit lokalitu a tak trochu i dramaturgii festivalu. Zaměřili jsme se, díky vašim četným připomínkám, o něco více na divadlo. A protože bude víc divadla, přesunuli jsme se blíže ke Kamennému divadlu, které sídlí na rosickém zámku.

 Hlavní letošní programovou lahůdkou, která na vás již čeká, je představení brněnského profesionálního Hadivadla – Matylda a Emílie. Autorem této hry je český dramatik Arnošt Goldflam. Inscenace měla premiéru v prosinci 2007 s podtitulem Odkud a kam jdeme a co vlastně chceme?! Ale to nám je přece dávno jasné. Jdeme z Pivováru na zámek a chceme, abyste šli také. Ať už si na festival zajdete na profesionální divadlo, které se v Rosicích jen tak nevidí, nebo na pohádku pro děti, kterou letos obstará divadlo Prkno, nebo snad na domácí Krumpáče (tedy jejich frakci) s novou hrou Simony Pekové Dvě Sestry (jestli to stihnem), nebo na kapelu Mashy Muxx - v téhle lokalitě obzvláště oblíbenou, nebo na kapelu Mako Mako složenou ze studentů JAMU v Brně, která vám předvede nový absolutně svěží styl hudby… Jestli jste si z naší nabídky nic nevybrali, nezoufejte. Přijďte se podívat třeba na street-artově laděnou výstavu, na improvizační týmy z Prahy, na novou rosicko-slaninsko-dargovskou kapelu Tepeto, nebo si poslechnout v Rosicích již kultovního DJ Dworaka. Jestli ani to ne, jistě vás nalákají kapely Final Fiction, Project Lajka, Flash the Readies a další.

 Pro přespolní i dobrodružné domácí nabízíme Pivovarskou zahradu pro postavení stanů, za symbolický poplatek. Ubytovat se bude možné po domluvě. Ale až v průběhu festivalu.

 Také bychom touto cestou rádi poděkovali těm, bez jejichž pomoci, by festival nevznikl. Jsou to město Rosice, společnost Renomag, Elektrospotřebiče od Tesařů a Tesařovi, paní Martínková se svojí Optikou, Řeznictví a uzenářství Na Schodech, Klenotnictví pana Klusáka, společnost Statek Rosice, Masna U Elišky, společnost PPD a další, kteří si nepřejí být jmenováni.

 A vy nezapomeňte, že Krumpfest je multižánrový festival opravdu pro všechny, a přijďte se také podívat. Na konec článku bych chtěla pozdravit mamku a všechny, co mě znají.

                                                                  

 TEREza Volánková