Dvojlidi
Když jsem šel dneska na polední klid tak se mi stala taková milá příhoda v trolejbuse. Mimochodem, tím trolejbusem jsem dopoledne cestoval z jednoho jedinýho důvodu. Naše firma přešla pod nové vedení a to naše vedení nám dává různé další výhody kromě těch, co už máme. Například kolem poledne nebo během dopoledne musí každej, kdo sedí v kanceláři na židli, jít na tzv. polední klid. To znamená, že všichni musejí do pyžam a do postýlek a tam se tak kolem jedné hodiny prospat. Je to v pohodě, nic proti tomu nemám. Jediné, komu nazávidím je ten, kdo sedí v kancelářích s babkama. Ono totiž není moc postýlek (přece jenom naše firma není tolik bohatá) a potom musí třeba ten krásný nagelovaný navoněný vyspělý chlápek spát v postýlce s babou, teda spíš s babkou. No, nemusíme si nic nalhávat. Babky nevoněj, spíš smrděj důchodem. A krásný nagelovaný chlápek, na kterého čeká doma navoněná vysoká krásná zkurvenědlouhonohá blondýna, není rád. A to hlavně v těch případech, kdy ta baba je nadržená jak ryba. Ale většinou se to nestává, nebojte se.
Jo, a ještě něco k té příhodě v trolejbuse. Jel jsem a na ulicích chodili dvojlidi. Nekecám, prostě každej na ulici byl dvakrát. Vím, že je to divné, ale je to tak.
