Povídky.. či tak něco se sem píše :)
Baví mě psaní.. psaní čehokoliv krom domácích úkolů, které vážně nemusím, ale jelikož velmi ráda čtu tak i píšu. Jako malá jsem chtěla vydat knížku.. teď už se držím při zemi, ale psaní mě neopustilo...
snažila jsem se Vám alespoň trošinku přiblížit o čem píši... Je to spíš o mých pocitech... jsou v tom zvláštně zašifrované moje nálady a rozumí jim jen jeden jediný člověk :)... Nicméně mě to taky strašně baví ...
Není všechno zlato co se třpytí...
,,Co tím chtěl básník říci? Že není vždy všechno tak jak se zdá?! Že každé štěstí je postaveno na neštěstí druhých?! A jsme to my kdo se radujeme... ne nadarmo se říká... ,,Kdo se směje naposled ten se směje nejlíp". A co když to jednou bude naopak...Pak budeme jenom nečinně koukat a dělat, že se nás to netýká?!"
Sedím u okna svého malinkého pokoje. V ruce svírám něco.. co mi připomíná mé ztracené štěstí...! Ještě před několika dny jsem seděla ve veliké vile,měla jsem slečnu co se mi starala o domácnost, přítele se kterým se plánovala valkoulepou svatbu a pod srdcem dítě. Ale osud mi to všechno vzal. A nic mi z toho nenechal...
,, Je pozměněná pravda to samé, jako lež...?"
Jak těžké bylo přiznat si, že jsem o všechno přišla.Že nemám... ach... že nemám! Můj přítel byl celé dny pryč, byl vytížen svou prací natolik, že se jednoho dne nevrátil vůbec... Že by hospodyně byla přeci jen paní domu? Asi ano když si dovolila zabalit mi kufry a nechat si přitom mé nejlepší šaty, ale já jsem se nabránila... Stejně byly svatební...! Mé dítě nevydrželo psychycký nápor... A tak jsem tady... A nic mě odsud nevysvobodí...
,,Lepší je být nešťastný s láskou než šťastný bez ní..."
Ptáte se co na to říkal? Nic... neměl čas, odletěl s hodpodyňkou na dovolenou. Na naší svatební dovolenou... Ale já věřím... nevěřím tomu že se ke mně vrátí,nevěřím, že mi někdy bude moci vynahradit smrt mého nenarozeného dítěte.Ale věřím v to, že jednou světu ukáži... jak těžké je obstát v tomto světě...
...V ruce svírám něco... co mi připomíná... mé dítě...
Teda jako píšu i líp jo, ale zrovna to co se mi líbilo sem nějakám nedopatřením ( nebo alespoň doufám, že to bylo nedopatření) vymazala :( , aleeee třeba jí někdy... jindy.... třeba... možná... najdu :D Nebo v to alespoň
pevně doufám :)