Tydenní dovolená
Jak už se tak stává, čas od času si člověk vezme dovolenou. Avšak mě přímo nečekaně unesla z mého vyhřátého místa.
Zaskočena náhlosti nabídky, nebyla jsem vybavená pro dodržení mého rozhodnutí (cvičit nejlépe každý den hodinu + sedmý den odpočívat). Den před odjezdem jsem si tedy koupila výborné sluchátka na svůj nynější mobil a na kartu v mobilu jsem si vložila dostatečné množství hudebních nahrávek, podkladů, pro cvičení...
Ale nedokáži vám popsat nezapomenutelnost těch krátkých okamžiků, kdy jsem utekla od lidí za zpěvem a ocitala jsem se sama v lůně přírody. Bylo to jako nechat se objímat sluncem, nechat se hladit trávou na bosých nohou, nechávat si čechrat vlasy mírným větříkem. Hledět na modrou oblohu a kochat se kopcemy, lesy, chaloupkami. Ta idyla místa mě očarovala. Byla jsem mimo všeho stereotipního, otravně známého... A najednou jsem to bylo opravdu já. Bez (někdy) nasazeného úsměvu, bez všech pravidel, bez snahy zalíbit se.
Poslouchat hudbu je úžasné... ale právě na tom místě bylo ještě krásnější zpívat. Úžívat si to. I když jsem někdy bojovala s nespokojeností nad mým výkonem, přesto sem se vždy vracívala do společnosti opojena, s příjemným pocitem z krásy, kterou jsem zažila.
L. ladybird