O vkusu a nevkusu, blití a neblití a o bytí a nebytí
Čtvrteční zkouška Mulisi Mulisi se nekonala, pročež jsme přenechali termín metalákům a přesunuli se rovnou do hospody. Na Kulturáku to ještě šlo. S Pavlem jsme se složili na celýho Paranoinda a já skoro zapomněl, že další den vstávám v 6:20 do práce... Když Sabbathi dohráli říkal jsem si, že by bylo vhodné vypravit se domů. Objevila se ale Pavlova krásná sestra Marcela, a pak taky, nevím kdy ani kde, Máslo, a i přes můj odpor jsme vyrazili do Koníku. To se nemělo stát...
Konibar pochopitelně praskal ve švech značným množstvím až příliš veselých lidí, přesto jsme obsadili stůl u dveří a po chvíli se přede mnou objevilo pivo. Po pár doušcích na mě dolehl hřích spáchaný na lavičce před Koníkem a já se rozhodl, že si zajdu ulevit na WC. Bohužel bez úspěchu. Vrátil jsem se tedy ke stolu, na kterém na mě čekal stále ještě neřešitelný problém. Pak to ale přišlo. Někdo pustil v jukeboxu Lucii Vondráčkovou. Hbitě jsem vyrazil na záchod, duchaplně si svázal vlasy a poklekl. Lucie Vondráčková mě solidně natahovala, ale na pisoárech se s každou slokou střídal uživatel, až píseň dohrála. Naštěstí následovala další ještě horší a já si mohl s bouchnutím dveří konečně pořádně urovnat rozbouřené zažívací ústrojí. Pivo pak do mě klouzalo jedna báseň. Pak ale někdo pustil Jandu. Dalibora Jandu. To jsem šel podruhé.
Nikdy bych neřekl, co dokáže vyvolat nevhodné slovní spojení. Když u stolu kdosi vyslovil sousloví vejce z lednice, neměl jsem úplně volnou cestu. Myslím, že jí blokoval Máslo. První náběh jsem se sebezapřením spolkl, což vyvolalo druhý, se kterým, držíc ho v puse, jsem překotně vyrazil na toaletu.
Když si k jukeboxu stoupl chlapík, ze kterého se mi dělalo nevolno průběžně celý večer, zbystřil jsem a začal se připravovat na taktický přesun. Naštěstí nic nepustil. Pak hráli ještě Hanku Zagorovou, Hložka i Kotvalda a jim podobné, ale to už jsem byl vyblitej.
Domů jsem se dostal někdy v půl páté. V 6:20 zazvonil budík, já podezřele čile vstal, pokusil se nasnídat a vyrazil do práce, kde jsem celý den fungoval.
Příhody kapely Pau in Town, kde se méně zvrací a více hraje naleznete zde.
