lenush Žena, 35 let / Beroun

Sumíruju. Celý dny nedělám nic jinýho, než přemejšlim nad svým dosavadním a budoucím životem.

Do 4 let musim mít dítě, protože můj přítel už pak bude starej, za rok a měsíc se podle nějakýho vtipnýho testu vdám, v lednu se nechám vylejt ze školy, protože nechci trávit další léta s knihama, co mě nezajímaj, stačilo mi těch pár let na středn, která mi kromě schopnosti mluvit před lidma nedala vůbec nic. Tedy ani vzdělání. A ni praxi. A jelikoož žádnou v ničem nemám, tak mě do žádný práce nevezmou.  Takže nebudu mít peníze ani vzdělání. Ani na to, abych uživila to svoje dítě. A jelikož mě nikdo s dítětem nebude chtít, budu se muset vdát za svého dosavadního přítele. A pak budu celej život trpět a budu vzteklá. Protože budu žít s raplem, na krku budu mít parchanta, kterýho nebudu moct uživit, protože nebudu mít vzdělání a tim pádem ani práci a tedy ani peníze.

Jak se to všechno hezky prolíná, že???

A nebo to bude trochu jinak. Nechám se vylejt a vezmou mě jinam a já nebudu muset makat. Takže se nerozhádám s rodiči a nebudu muset jít bydlet z domu a vydělávat si sama.

Důsledek to ale bude mít stejný.

Vezmu si svého dosavadního přítele a budu zbytek života trpět, budu vzteklá a budu žít v české itálii.  Ale zase toho pro mě tolik nezmění. Za dvacet let si člověk zvykne a ten zbytek života už něak překlepe.

Ještě by mě mohlo porazit auto, nebo na mě spadnout barák. Možná to tak bude, a proto nemám žádný plány do budoucna. Na co taky, jestli žádný nebude?? Tak takhle je to tedy. Rozluštila jsem záhadu svého života bez cíle.

Ale neni mi líp. Zvláštní.

Nejenže jsem měla kocovinu gigantických rozměrů, ale jak jsem již zmiňovala minule, večer byla zábava. Na naší malé vsi (učili jste se někdy o Koněpruských jeskyních?? učili, co?? Tak pod nima bydlí Lenush:-))  se prostě nesluší tam nejít. Protože bych se pak mohla dovědět, že mám amputovanou nohu nebo že mě přítel usmrtil (je to přece jen násilník a hulvát!) a právě proto jsem se nedostavila.

A jelikož se ten den moje kamarádka Verča stala maminkou Vojtíška (52 cm, 4,05 kg-je to macek:-)), musela jsem se jít bavit do víru dechovek a přezpívaných písní Terezy Kerndlové(nenávidim ji!!) a Anety Langerové, a to na počest malého přírůstku.

Kdybych věděla, že po několika hodinách budu mít hlavu jako pátrací balon, asi bych tam ani nešla.

Nebe mě trestalo za opici z předešlého dne. a to dosyta. Seslalo na mě moje opilé kamarády. Jeden pěl ódy na moje oči, prsa, krk, řasy,...prostě a jednoduše jsem nejkrásnější na světě a u toho bych skončila, protože se nehodí, abych tady rozepisovala co všechno by se mnou údajně dělal.

Další dva mě stále objímali, sahali mi do vlasů, dotýkali se mě aspoň dvěma prstíkama, sem tam mě někdo pohladil po zádech...

Bože, bylo to hroznééé!!! A nebyl NIKDO kdy by mi z toho chtěl pomoct!!Všichni ostatní se náramně bavili. Jak jinak.  

Nejlepší ovšem bylo, když mi onen co do mě hučel řekl, že jsem stejně ráda, že jsem žádaná.

Když přejdu, že mi to neuvěřitelně lezlo na nervy, že jsem byla nasraná a že po desátym je každá princezna, tak jsem stejně NEBYLA RÁDA. Bylo mi to proti srsti. Ale teď mám aspoň jistotu, že je dlouho neuvidim, protože se tak 14 dní budou stydět:-D

ale aspoň jeden den jsem byla tou "nej" :-D:-D Ale nikomu jinýmu bych to nepřála:-D

Na druhou stranu jsem se konečně začala cítit jako pravá vesničanka, protože to byla moje první zábava, na který se schylovalo ke rvačce. Vlastně ke dvěma.

Byly drby, nadávky, sóla pro novopečenou opilou babičku, "trnky-brnky" jako ve slunce-seno,.....no prostě to stálo za to.

A když je člověk střízlivej(jako jsem byla já) , mnoem víc věcí vidí:-D  I tajný striptýz či taneční souboj mezi místními 80ti-letými domorodci:-D To jsou fakt řízkové:-D 

Na druhou stranu jsem ale neměla ten správný slovník a ty správné argumenty na odpálkování svých vlezlých kamarádů. Alkohol má prostě svá  pro i proti.  Proto pokaždé zvažte, je-li ten správný čas pro jeho konzumaci:-)

Je mi hrozně.

Nejen, že děti včera málo brečely, ale hlavně nás opět nalejvali jejich rodičové.

a bohužel je ještě nenapadlo domluvit se mezi sebou, co nám rozlijou.  Takhle tedy dostanem tajdle whiskey, támhle jägera atd, atd.

A pak si sednem do hospody, tam si já dám tři malá pivka  a po nich mi někdo předhodil vodku s džusem.

 A já už od rána jen ležim, hekám, umírám a asi i umřu..

Už jsem sice posbírala síly adošla AŽ do kuchyně, ale pořád ještě neskáču radostí. Kriste Ježíši a to je večer zábava a je takovou mou povinností se tam ukázat...  Slituj se nade mnou nebe. Byla jsem poslušný anděl, i jsem jedno dítě držela za ruku\ a s jedním jsem se i nechala vyfotit.  Netrestej mě již!!