Lucie SPK - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Lucie SPK Žena, 46 let / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek Lucie SPK si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.


Benefiční koncerty na pomoc uprchlíkům jsou v pohybu, konná se již V. řada a stále je potřeba naše pomoc. Kdo by měl chuť podpořit a zahrát, pište do zpráv.

Upraveno:

Dlouho jsem zvažoval, jestli sem tohle album dávat. Někteří lidé některé věci neradi vidí. Ale to, že je neuvidíme, je nezmění. Věci se změní jen tím, že něco uděláme. Že nebudeme říkat, že by se mělo "něco" udělat, ale uděláme to, co je v našich silách. A právě to dokázal český tým na hraničním přechodu Berkasovo-Bapska, který tu drží nad vodou ostrůvek zasraných sluníčkářů, idealistů, pankáčů a doktorů. Byli jsme tam aspoň chvíli užiteční, byť naše zásluha na tom co dokázali je mizivá. Je to naše malá velká cesta, Marek, Marek a Dan. Berte tuhle galerii jako naši reportáž, kde se vám, stejně jako kdykoli jindy, snažíme přiblížit svět tak, jak jsme ho viděli. Svět, který není vždycky krásný, veselý a jak bychom ho chtěli mít. Zkuste na ni nekoukat jako na politický manifest něčích názorů. Jestli se vám nelíbí, ignorujte ji, i když si myslíme, že je škoda nezkusit se podívat na věci trochu jinak. Už se dál nebudeme k uprchlíkům na těhle stránkách vracet. Jsou ale věci, které člověk cítí, že by měl poslat dál, protože to je prostě důležité!

...a nakonec takové malé prohlášení pro ty, kteří nechápou postoje dobrovolníků pomáhajícím lidem v nouzi:

Dobrovolníci sem ty lidi/uprchlíky/migranty nepozvali a pokud budu mluvit za sebe, nejsem vůbec nadšený z toho, že sem jdou. Je to pro ně i pro nás hrozně náročné. Mnohem lepší by bylo, kdyby mohli zůstat doma a Sýrie, Afghánistán, Irák a spousta dalších by byla krásná místa pro cesty. Jenže nejsou a ti lidé prostě jdou. Hledají lepší bezpečnější místo k životu a přitom mrznou, jsou nemocní, dezorientovaní, vystresovaní, hladoví... tak to prostě je a není v našich silách to změnit. To je v silách vlád. My jako jednotlivci máme jen dvě možnosti, buď je budeme ignorovat a bát se jich (což nic neřeší ani nemění), nebo jim alespoň trošku pomůžeme zlepšit jejich osud (což pomáhá jim a v dlouhodobém důsledku i nám). Dobrovolníci nejsou ti, kdo za migrační krizi mohou, nevyvolali ji pro svojí zálibu klepání kosy v rozbahněném poli o své dovolené, ale jsou jedni z mála, kteří se pokouší něco dělat, byť si všichni uvědomují, že řeší důsledky a ne příčiny. Věřte, že tisíce zoufalých zmrzlých lidí/muslimů tu nechce nikdo. Budu ten nejšťastnější člověk na světě, pokud budou moci zůstat ve svých zemích bezpečí, bez rizika, že je někdo jen tak zabije a já se ně pojedu bez stejného rizika podívat a dáme si spolu čaj. Teď tomu ale tak není a sdílení nenávistných postů nic neřeší.

Díky Dan

foto: Marek Duranský photography a napionieri

„Jdou a jdou, tisíce lidí, z nichž mnozí vůbec nevědí kam, jen někam, kde by se mohli mít lépe. Je to útěk za lepším životem. Chtějí do Německa, protože slyšeli, že v Německu je dobře... jdou za svým snem. Moc informací nemají. Ano, jsou naivní, ale to víme a vidíme a měli bychom se k nim tak chovat. Ne jako k bandě nájezdníků, ale spoustě zmatených lidí, kteří možná nevědí, do čeho se pustili. Je to problém, nemělo by to tak být, ale jsme v pozici těch co ví a mají přehled a je to teď na nás. Můžeme si o nich myslet, že jsou to paka, ale nemáme tušení, odkud jdou, co mají za sebou. Je snadné je odsoudit, těžší je pochopit...“
„Berkasovo, maličká vesnice na hranicích Srbska a Chorvatska. Vlády obou zemí se rozhodly, že uprchlíci půjdou tudy. Což bylo také všechno, co pro začátek udělaly.“
„Organizaci "přechodu" si vzali na starosti Češi, prostě to tak vyšlo. Když jsem vezl srbského policajta dolů do města, nechápal, proč tu jsou zrovna Češi. Protože to prostě někdo udělat musel. Zvládnout spoustu lidí, která se přes hranici valí, uklidnit je, dát jim aspoň nějakou možnost si odpočinout a trochu naděje...“
„Celý projekt, stojí na dobrovolnících, kteří sem jezdí ve svém volnu na pár dní, týden... jak má kdo čas. Stačí mít odhodlání, vyndat reflexní vestu z auta a na záda napsat "Czech team". To je všechno. Můžete se pokusit udělat to málo, co můžete, nebo neudělat nic. A tak jsme tam vyrazili i my. I když na fotce vypadáme hrozně hustě, zrovna se rozkoukáváme a netušíme, co se kolem nás děje...“
+55