JohnnyMarrs. Muž, 36 let / Karlovy Vary

Tohle 4 songové Ep vydané v roce 2009 u Mad Butchers Records obsahuje 4 songy a to konkrétně Power of unity, Herpes, Dance Bootboys dance a Young Punx go for it.

Klasické sing-along oi!, na které jsme od téhle holandské trojice zvyklí. Songy o přátelství, punx a skins atd. Jednoduchá kytara a zpěvné, sborové, snadno zapamatovatelné vokály.

Zvuk alba není zrovna ideální, což podle mě není úplně na škodu, protože to hudbě přidává na autenticitě.

Celé EP stihnete sfouknout za necelých 10 minut, což není zrovna nic závratného.

Za nejlepší song na albu považuju už zde zmíněnou Dance Bootboys dance.

Album určitě každého příznivce Evil Conduct potěší . Osobně ho však řadím k tomu horšímu, co lze od téhle bandy pokérovanejch skinheadskejch dědků slyšet.

                                                                                                            5,5/10

                                                                                                                                          Duff

  Track list:

1. The Power of Unity
2. Herpes
3. Dance Bootboys Dance
4. Young Punx go for It

V pořadí druhé LP těchto skandinávských punk´n´rollových králů z roku 2002 přináší 13 nových punkových pecek v tom nejrokenrollovějším hávu. Pestré kytary, mezi kterými se sem tam objeví krátké, ale o to lepší sólo, vynikající vokál a punková přímočarost, syrovost a dravost, ze které jde cítit odkaz třeba Ramones. Prostě žádný sraní, ale jen poctivej r´n´r.

Jako první na CD zazní Chrome, Smoke And Thunderroads, už na první poslech Vám musí být jasné, jakým směrem se bude celé tohle CD ubírat. Klasický Bonesovský zvuk v punk´n´rollovém tempu. Následuje Hey Baby a Denial. U druhé zmiňované se mi hodně líbila hudba i text. Další v pořadí je Something's Wrong. Musím říct, že když tohle píšu, tak vedle mě sedí moje 69 letá babička, která si klepe nohou. To mluví za vše :)). Osobně tenhle song považuju za nejlepší na albu. Za zmínku stojí ještě songy Memphis '77, ze kterýho jde slyšet vliv starýho rockabilly, Screwed, Blued And Tattooed, kterou co vím, tak jí má hodně známejch rádo, mě však nikdy nějak neoslovila a Zero To Ten, která je hodně melodická a hodně mě v ní baví kytara.

Sečteno podtrženo na CD nenajdete song, který by se dal mezi ostatními označit jako horší. Možná po pár poslechách CD sklouzne k určité monotónnosti, ale tomu se asi zabránit nedá.

Pokud máte rádi punk´n´roll bez zbytečnejch hudebních kudrlinek a vypečeností, tak je tohle CD určený právě pro Vás.

Myslím, že the Bones mají na to stát se ve svém stylu naprostou špičkou, jako je tomu třeba u jejich sousedů Turbonegro.

                                                                                                                                                 8/10

Track List:

1. Chrome, Smoke And Thunderroads
2. Hey Baby
3. Denial
4. Something's Wrong
5. Hate
6. Casino Knockout
7. Memphis '77
8. Screwed, Blued And Tattooed
9. Going Nowhere
10. Flashback
11. Zero To Ten
12. Graveyard Gloria F.O.D
13. Long Gone

                                                                                                                               Duff