I. Karlštejnský rockový mazec
Richard Spitzer
Jsou vesnice, kde se toho mnoho neděje, a lidé nadávají. Sami ale neudělají nic proto, aby tuto skutečnost změnili. Chtějí čarodějnice, chtějí jarmarky, chtějí mít na své návsi kapely. V Karlštejně se naštěstí našlo pár jedinců, kteří s tím něco udělali. A nebylo to nic menšího, než rovnou rockový festival.
Do názvu ale použili slovo „Mazec“. Je to originální, protože různých „festů“, „festivalů“ a „fesťáků“ na nás hlavně v letních měsících kouká z odrbaných plakátů spousta. Přitom slovo „mazec“ se dnes vžilo do běžné mluvy. Stále slýcháme „Byl to mazec“ nebo „No to je tedy mazec!“.
Pořadatelé Fanda Kasík a Karel Kolář se rozhodli jít cestou pozvání méně známých kapel. Při výběru kapel pořadatelům významně pomohl Saša Pavlišen, karlštejnský rodák, v současné době bubeník The Metuzalém. Slavné kapely jako Brutus nebo Kabát utřely a na plakátu se neobjevily. Nebylo proč. Oba pořadatelé chtěli především nechat vyniknout mladé kapely, navíc věhlasná jména si žádají i věhlasné peníze a takové by do prvního ročníku asi investoval jen blázen. Pokud jste jiného názoru, zamyslete se, jaké bylo v roce 2011 léto.
Právě počasí bylo největším strašákem dvojice K + K. Ale přehlédnout se nedá ani jednání s kapelami, pronajímateli stánků, úřady a hlavně sponzory. Bez těch to dnes nejde, a bylo jen dobře, že loga sponzorů na plakátu přibývala. Vstříc pořadatelům vyšli i zastupitelé městyse Karlštejn. K propagaci nakonec přispěla i černá trička s logem Karlštejna a názvem akce, takže během koncertu se to mezi lidmi docela černalo.
Termín byl stanoven na sobotu 11. června. Byl to termín dobře zvolený, protože poslední roky bývá tento měsíc mnohdy teplotně příznivější než červenec a srpen. Navíc tolik lidí ještě neemigruje za lepším počasím do ciziny. Původní místo konání mělo být u karlštejnského nádraží, nakonec bylo zvoleno krásné prostředí místního kempu u Berounky. Tento počin si nakonec pochvalovali nejen návštěvníci, ale i samotní členové kapel. Uznejte sami – z jedné strany skály, z druhé Berounka, za zády Karlštejn (který ale odtud vidět není), ještě blíž za zády stánek s klobásami, po boku stánek s pivem a před sebou – rockový nářez. Pardon, mazec.
Kdo tedy přijal Fandovo a Karlovo pozvání? Byly to především kapely z okolí Příbrami. Jako první se kolem druhé odpolední představili Emotion Pictures, v jejíž skladbě mají holky značné slovo. Kapela zahrála jak své věci, tak některé převzaté skladby (např. od Lennyho Krawitze). Nevděčným údělem každé kapely, která na podobných akcích vystupuje jako první, je málo diváků. Jak mi potvrdil Milda, zpěvák skupiny The Metuzalém, lidé se začínají scházet až kolem páté odpoledne.
Po nezbytné úpravě pódia a aparatur převzala pomyslné žezlo skupina Alexxia. Kromě dvou „x“ v názvu byli ještě zvláštní tím, že všichni přijeli na celou akci vlakem. Pozvolna se trousícím divákům představili gotický rock. Na trávník před pódiem svítilo sluníčko a lidí, posedávajících či stojících, s nezbytným kelímkem piva v ruce, přibývalo.
Třetími účinkujícími byli The Metuzalém. S nepřehlédnutelným zpěvákem „vysekli“ takové hity jako „Dlažební kostka“ (Brutus), nebáli se ani úpravy „Míši Davida“. Na této kapele byl vůbec sympatický fakt, že když už hrála převzaté věci, snažila se do nich dát své aranžmá. Bylo to někdy opravdu velice zajímavé.
Čtvrtou kapelou byl Garant ze Soběslavi. Hned od začátku se opřeli pořádně do kytar, kláves a bicích. I největší lenochy tak zvedl ze „zeleného gauče“ speed metal, kromě stále více poskakujících a stále méně oděných tancujících pod pódiem bylo možno vidět v hloučku tancovat i děti, které si zatím převážně slunné odpoledne užívaly. Dokonce se k nim později přidalo i pár vodáků, kteří z řeky zaslechli pořádný rock, a nestačilo jim pouze se na raftu pohupovat do rytmu.
Garant s blonďatou zpěvačkou zpíval hlavně o historii a udatných rytířích, nicméně nastoupivší skupina Výčep, dle jejich vlastních slov, vrátila návštěvníky „do reality všedních dnů“. Jejich repertoár odpovídá jejich názvu, a tak nebylo těžké uhádnout, o čem jejich skladby budou. To už se nad karlštejnským kempem šeřilo více a více, přišel i první deštík. Stále více rozvášněným fanouškům to však příliš nevadilo. Aniž bych chtěl snižovat umění některé z kapel, tak se dá říci, že co platilo pro první kapely ohledně nízké návštěvnosti, to platilo pro pozdější kapely ohledně alkoholem odvázaných diváků.
První ročník Mazce zakončila místní kapela Joe Berry Band. Představil se v ní nejen zvukař, konferenciér a poradce celé akce, Pepa Beránek, ale i další místní rodák Pavel Marcel (Pišvejc), který mj. hraje s Vilémem Čokem. Kapela hrála především převzaté věci (Lynyrd Skynyrd, ZZ Top), ale mohli jste z pódia slyšet i češtinu. Těm nejvytrvalejším už nebránilo nic tomu vlézt ke kapele na jeviště a ukazovat divákům, jak se správně vlnit do rytmu. Nechybělo ani závěrečné položení se do „lesu rukou“.
Akce skončila něco po desáté hodině. Členové některých kapel zůstali v kempu až do rána, noc strávili různě po svém. Na druhý den už zbylo na pořadatelích jen prozaické uklízení, za deště a relativní zimy, nicméně při účasti více jak 250 lidí a velice slušném sobotním počasí, se dá říci, že se akce povedla.
Franta a Karel, spokojení z vydařené akce, založili občanské sdružení Karlštejnští mazáci a budou v akcích pokračovat.