Ahoj, jasně, však já svými otázkami zůstávám na rovině textů :) Asi hodně záleží na tom, čeho tím textem chce kdo dosáhnout - jestli poukázat na něco, s čím není spokojený, ale cítí to jako naléhavé, anebo naopak, jestli na tom chce ulpívat, vrstvit to a povzbuzovat podobný pocit i v dalších lidech (k obojímu je hudba velmi mocným klíčem)... Protože právě takovému člověku, který hledá (jak sám říkáš), občas vyvstane na cestě křižovatka s hodně zásadní otázkou - jak dál psát a hlavně proč tak psát, co udržovat při starém a co vytvářet nového (i za cenu, že by musel zlomit svoje dekadentně litostínské, příp. až nenávistné ego)... Anebo mu může stačit jen ta "kvalita v rovině estetické". Ale nemusí. Někdo si na té křižovatce uvědomí svoji zodpovědnost vůči těm, kdo ho do hloubky slyší (zodpovědnost vůči jejich i svému "salute" - zdraví). Takže se pak občas stane, že se básník odhodlá k prudké zatáčce... :)