AUSTIN Muž, 40 let / Plzeň

Tak je tady další report z našeho koncertu. Ve Velešíně slaví nový rok vždy v únoru. Zajímavej zvyk. Né že by ho neslavili i z posledního 06 na prvního 07, ale jak nám bylo vysvětleno, při tom oficiálním silvestru je každý někde jinde a tak si ho dávají jěště jednou jako rodinka. A ve Velešíně jsou opravdu jedna větší, ale moc prima rodinka. Klubík se nacházel v kostele!!! Tak jsme našli kostel, vynosili věci z auta a šli na pivko, páč žízeň je žízeň. A žízeň na pivo je ještě větší žízeň.  Klubík to byl malej a moc hezkej, útulnej jak dětskej pokojíček a taky tak velkej. Na zemi koberec, na zdech super obrazy, plakaty, dobry pivo, pohoda. Jeden by nevěřil, že je v kostele - tady vedle záchoda bedna, támhle zase výrostci balící jointy... :) moc prima. Po nazvučení se s náma dali všichni do řeči. Odkud jsme a jak se máme a ... tady máte naší specialitu a už jsme měli u nosu každej svýho panáka - malou vodku a jablečným džusem ve velkým panáku. A moc fajnový pití. Kolem čtvrt na 9 jsme šli na věc. Koncert pohodovej, nová věc se povedla bez chyb a šlapala jako kráva. Zatim nemá název, ale je to pecka. Věřte mi!!! Přidali jsme jednu písničku a šli z pódia. Žádný velký chyby a ty drobný, drobňoučký, se nepočítají. Jen nechápu, podle čeho hrál Vadim, jelikož odposlechy se nekonaly a naše komba byla namířena do pokojíku. Má můj obdiv (ale to už dlouho) a orG taky za zpěv, jelikož ani v jeho případě se odposlechy nekonaly. Má můj obdiv (ale to už dlouho). No, dostali jsme zákaz uklidit aparáty a tak jsme ještě chvilku jamovali s lidma z klubu, který se různě střídali za mikrofonem. Když už nám konečně dovolili si věci uklidit, tak začala regulérní silvestrovská party se vším co k ní patří - chlast, tanec a ženský a chlapi... Chudák Vadim, zase jsme ho o půlnoci zlili sektem. Byla to moc fajn rodinná, kamarádská akce, na kterou se jen tak nezapomene! Tak zas příště, u scissorhands.... i´m lovin it!

ČMELÁK

Svírá mi kosti
a nebe je modrý.
Mě dochází dechu,
slunce stále svítí.

Prochází se mojí,
malou krajinou břišní
a čmelák za oknem,
uhýbá paprskům zlatým.

Polib si mojí aortu zevnitř,
železným polibkem smrti,
dokud pumpuje červenou řeku,
než zastaví se přítok.

Pak budu dejchat vnitřnosti,
sjíždět je jak lajnu,
rozpadám se zevnitř.
Hrobař se mnou hraje tetris.

Čmelák odlétá,
paprsek ho sjíždí,
svírá mi kosti,
úzkost je větší.

Ta bolest nebere konce
a nebe je modrý.

Nirvana - hudba vs. knížka

Čtu teď parádní knížku o Nirvaně - Come As You Are, kterou napsal Michael Azzerad, přispěvatel časopisu Rolling Stone, a vyšla v roce 1993, tedy rok před Kurtovou sebevraždou (no jo, možná vraždou, vy šťouralové). Jsem z ní naprosto unešenej. A to nejsem fanouškem Nirvany. Ale hodně mě baví ty jejich začátky, zážitky z koncertů, turné a nahrávání desek a hlavně Chrisovy alkoholické eskapády a ty drogové u Kurta. A když už jsem o nich četl, pujčil jsem si od roštěnky i jejich alba Nevermind a Incesticide. Samozřejmě, Smells Like Teen Spirit je super peckovej track, ale... Celkově mě jejich hudba nebaví tolik jako o nich číst. Ze všech písniček co jsem od nich slyšel se mi nejvíc líbí Territorial Pissing. Punk jako řemen s prvkama HC - mě hodně blízká hudba. Jinak je to dost jednotvárný, písničky o 4 akordech, silný melodie ale povětšinou na jedno brdo... Texty neřešim. Nerozumim jim a ani je pochopit nechci. Kurt byl někde úplně jinde než většina lidí kolem, takže co se mlelo tomuhle podivínovy v hlavě a co chtěl sdělit světu...to ať si každej přebere po svym. Knížku rozhodně doporučuju, jinak si radši pusťte třeba Sex Pistols :) Takže po tomhle příspěvku se moc těšim na reakce skalních až fanatických fanoušků Nirvany v komentářích.