Minťas Muž, 35 let / Strašice / někdy Praha

Proboha lidi, nekuřte na koncertech. Opravdu někoho zabije jít si prostě pokouřit ven před klub?

Poslední dobou už se mi to začíná trochu zajídat. Probudím se ráno po večerním koncertu a v pokoji to smrdí jako v udírně.  Oblečení co se měl předchozí den na sobě jde rovnou do koše na prádlo, v krku mě škrábe atd.  A proč? Protože pár zabedněnců ještě nepochopilo, že všichni nejsme milovníci tabáku.

Předně. Nemam nic proti lidem co kouří. Uznávam, je to jejich věc, ale pod jednou podmínkou. Pokud nemusím kouřit s nimi. Kuřáci co vytrvale na koncertech smrdí se svým karcinogenním kouřem mě serou. Proč? Protože si  nemyslím, že by hraní muziky muselo být nutně spojeno s prokletým nikotinem. Když přídu do zakouřený hospody posedět, a vadí mi tabákovej kouř, lidi můžou říct, tak sem nechoď. Ok.  Jako narovinu je to úplně debilní argument, protože já po kuřácích nechci aby do hospody nechodili, ale aby v ní nekouřili, respektive, aby mě nenutili kouřit s nimi. Ale pro kouření na koncertech už fakt nevymyslim ani podobně debilní argumenty. Jestli je tu nějakej hloupej zvyk, že v hospodách se prostě kouří , protože se tam kouřilo vždy atd. bla bla bla, a kdo nechce může být doma nebo jít do hospody nekuřácký, ( To první  imho není alternativa vůbec, a to druhý slabá, protože nekuřáckých hospod je pořád málo.) tak kouření na koncertech nemá už absolutně žádnou omluvu. Proč by proboha měla být láska k hudbě ať už fanouška, nebo hudebníka spojená s hnusným  smradlavým čmoudem. Chodim proboha na koncerty kvůli muzice, ne pro to abych chrchlal, podkopával si zdraví a páchnul jako deset pekel. A stejně bych řek, že to bude mít většina ostatních. Chodíme na koncerty kvůli hudbě, zábavě a lidem co tam potkáme, ne si zakouřit. Rozhodně si nemyslim, že by kuřáků byla většina. Možná spíš naopak, ale prostě hodně střízlivým odhadem je to tak maximálně 50 na 50. Spíš asi i většina nekuřáků, samozřejmě jak kde a jak kdy. Ale ať je to jakkoli tak na tom nezáleží. Prostě i kdyby v sále bylo padesát kuřáků, a jeden nekuřák, tak nevidim jedinej rozumnej důvod proč by měl kouřit taky, když nechce. Respektive být postavený před výběr, buď pudu na koncert za cenu toho, že přitopím plícím a zasmradím sebe a všechno svoje oblečení , nebo budu sedět doma. A to tak že pokaždé, protože o něčem jako nekuřáckym koncertu si asi v našich končinách (na rozdíl od jiných ovšem) můžeme nechat jen zdát. A o tom to je.  Miluji hudbu. Hraní po klubech je pro mě skvělá zábava, ale nevím proč  jí musím mít spojenou s jednoznačným sebepoškozovánim se.  Stejně tak nechci aby moje vystoupení lidi co maj rádi naší hudbu, ale nekouří měli spojený s nikotinovým dýchánkem.  To že kouření a stejně tak aktivní (zapálim si sám) jako pasivní (jenom čucham cizí hnus) škodí zdraví a životu vůbec beru jako obecně platnou skutečnost, kterou není třeba dokazovat. Mohl bych tu vysypat milion odkazů, ale je to myslím zbytečný. Ty nápisy na krabičkách, nejsou od toho, aby stát míň vydělal na spotřební dani, ale protože je to prostě pravda.

Ještě smutnější je to celý na tzv. pankových akcí. Vždycky jsem si myslel, že podstata punku je v tom, že my jsme ty lepší. Ale to jak se k sobě lidi na akcích co objíždíme s kapelama chovaj mi vnáší do těla hodně těžký pochybnosti o tom, jestli to slovo má ještě nějakej pozitivní význam. Protože pokud lidi co se ohání řečma o svobodě , se nejsou absolutně schopný zamyslet nad tím co dělaj s ohledem na svobodu druhých, tak je to už opravdu bledý.  Ortodoxní zabedněnci s cigárem v ruce na koncertě jsou dokonce schopný argumentovat tak, že je to jejich svoboda, zapálit si. To se mi fakt otvírá deset nožů v kapse. Svoboda přece není to že si všichni dělají co chtěj, ale že nikdo nemusí dělat co nechce.    Svoboda kuřáka je zakouřit si. Ok.  Ale moje svoboda je proboha nekouřit, když nechci.  A s touhle mojí svobodou si každej kdo si na koncertě kde hraju bezohledně zapálí doslova vytírá prdel.

Zrovna v pátek jsme hráli s (pseudo)punkem  SPS.  „K nám se dej svobodný jsme lidi, nic neuznávej.“  Jako svobodně jsem si tam opravdu nepřipadal, ale to že mě, moje zdraví a mojí svobodu mnoho lidí neuznává, platilo stoprocentně.

Kdyby se někdo po přečtení tohohle článku alespoň zamyslel, před tím, než si zapálí v sále plným lidí, budu fakt rád.

Ideálně samozřejmě kdyby dokonce uznal, že mam pravdu a šel si zakouřit ven.

Martin "Minťas" Mintora