Jolana
"Tak už mám holku mami." radostně jsem zvolal při jedné z návštěv svého bývalého domova. "No konečně. To ti to trvalo. Kdy se s ní pochlubíš?" natěšeně zvolala máma a už už chtěla loudit detaily. "Přijeďte se na ní podívat do Krnova. Pochází odsud její sourozenci a polovina rodiny"...Dost fantazírování a teď trochu reality.
Jolana byla nejen pro mě synonymem "komunistické šmejdsklé" kytary, ale to by nesměl být internet a např. tyto skvělé stránky http://www.jolana.info/ a včera zahořklý člověk se dnes nestačí divit. Pak narazí na zprávu, že Jolana začala s výrobou kytar a padne mu do oka Diamantka, která jako by vypadla z oka Les Paulovi :-) Na stránkách výrobce je krásný titulek "Frontman Interitus hraje na Diamantku" a to už teda nevydržím. Ihned píšu Radkovi a vědom si toho, že mám v jedné kapse díru a v druhé lochnu, dokopávám ho postupně ke kontaktování výrobce (je to přece jen kapelník, tak by se sem tam o něco mohl postarat :-). V blízké době nás čekal Maskaron tour a předvést se s novými kytarami by se nám oběma hodně líbílo. Slovo dalo slovo (spíše mail dal mail) a s výrobcem jsme se domluvili. Výroba se bohužel zdržela a jenom díky Radkovému asertivnímu mailu jsme obdrželi kytary alespoň na poslední třetinu tour. Svou starou Cortku mám rád, ale jakmile jsem do ruky chytil Jolanu, tak jsem se cítil tak, že držím v ruce pořádnou kytaru. Tlusté tělo, pořádný krk tak akorát pro mé dva články, snímače, které dají vyniknout tónu téhle mahagonové krasavice...no, mohl bych se tady rozplývat do nekonečna. Prostě spokojenost a velké díky našim šikovným českým ručičkám.