misa.pes Muž, 43 let / back in the southead

v arše 26. února 2008. akce prý už pravidelná, já jsem jí navštívil poprvé. výše vstupného, snad po vzoru radiohead, byla ponechána na vůli návštěvníků (nakonec byl průměr asi 50 korun). tři hudební publicisté hovoří o věcech, jevech a interpretech, které považují v hudbě uplynulého roku za zásadní. v přestávkách mezi jejich vystoupeními proběhlo pár loňských klipů (z nichž mi nejzajímavější přišli animal collective:peacebone)

 teď tedy k jednotlivým publicistům 

1)pavel klusák - hodně se zakecával a odbočoval, takže nestihl pustit všechny připravené ukázky, což je škoda, ptž vesměs pouštěl zajímací věci. prakticky ke každé měl pak připravenou nějakou historku ohledně jejího původu, motivace autorů, apod. hodně se věnoval coververzím starejch punk/hc pecek od (elektro)folkovejch současníků (dirty projectors, jeffrey lewis), z původních věcí mě nejvíc zaujal richard youngs - dvě nesynchronizovaný verze jedný písničky s kytarou přes sebe, hodně zajímavý. (album - autumn response) a ukázka ze sigur rós filmu - heima (nádherná krajina a ladění záběrů)

p.s.: arcade fire - neon bible (elevator version:-)

2) aleš stuchlý - ucelenější projev, zaměřený zejména na severskou scénu (alespoň podle ukázek). zajímavej náhled na 8-bit scénu (dan deacon je fakt magor), pokud se úplně nebráníte srandovním věcem, zkuste desert planet (navzdory poušti v názvu finové) - zní to jako úplně debilní disco a vsadím se, že to pár lidí bude brát úplně vážně. já jsem se smál nahlas. z úplně jiného soudku pak byly některé industriální běsy (se vší úctou) - zejména PAN SONIC (taky finové, dělají si sami hodně zvláštní nástroje) - zvukové vlny byly úplně hmatatelné, pro fanoušky hluku povinnost.

z klipů ve druhé přestávce relativně zajímavá björk - declare independence (i když už jsem od ní viděl i lepší kousky)

3) karel veselý - pro mě asi nejmíň zajímavé, věnoval se hip hopu, dubstepu a obecně trendům londýnské klubové scény (nejzajímavější se mi zdál the bug). také se otřel o tvrdý rock, docela zajímaví battles (math-rock, prog-rock), o poznání méně pak angelic process, byť ti výrazně utrpěli necitlivým osekáním ukázky.

na závěr pak ještě jeden klip - scout niblett a bonnie prince billy: the kiss

a pak už dobrou noc a spát.

resumé: za svého pohledu bych uvítal víc informací o dění v tvrdé muzice, ptž tam ten život cítím, ale na druhou stranu je asi pravda, že rozložení pozornosti odpovídalo rozložení pozornosti obecně - nejvíc jí požírá pop, folk a hip hop ve všech svých proměnách a mutacích.