Josef Blahý
Jmenuji se Josef Blahý a je mi něco kolem dvacýtky. Tedy zhruba 46. Mám syna a dvě dcery, které mě nemají rády. Abych to uvedl na pravou míru, syn a dcera číslo 1 mě nemají rády. Tedy rádi. Ale to jenom oni dva mne nemají
rádi. Vlastně i moje manželka mě nemá ráda. A dcera číslo 2. A moje matka. A její manžel a pes. Tedy můj otec. Takže Můj otec a mámin manžel mě také nemají radi. Ale hlavní je že já sám sebe rád mám. Aspoň trochu. Trošku. Malinko. Vlastně já sám se
nesnáším. I svou dceru číslo 1 a 2 a syna. A taky svou manželku a svou matku. A také jejího manžela a psa. Zůstalo mi jen mé prase. Můj pašík. Již dlouho sem se s nim ale nesetkal. Naposled sem ho viděl ,,U Valentů´´. To je řeznictví. Ale naštěstí sem ho
stačil zachránit. Bylo to jen tak tak. Vzal sem ho domu, do chlívku, kde ho krmím. Tedy aspoň myslím. Doufám. Vlastně abych se přiznal, včera sem ho snědl. Alespoň je teď někde v nebi. No při nejhoršim je u mě. V bezpečí. V teplém náručí. Vlastně v
žaludku. No nic. Stejně jsem velmi šťastný člověk.
konec