Na kraji rybníku...
Všude se dovídám, že hudba se neustále vyvíjí a že se postupuje dál. Nesouhlasím. Hudba se od roku 89 prakticky nezměnila. Je fakt, že se objevila spousta kapel, které by se ani neměli ukazovat (třeba je to směr hudby), ale na druhou stranu je
pořád plno různých Gottů, Olympiců a Vondráčkových.
Je ale, s podivem, fakt, že když bych měl jmenovat kapelky, či jednotlivce, kteří se snaží ozvláštnit ten kraj nabubřelého rybníku, je jich opravdu jak Šafránu z minulých let. Žamboši, Klus, Xindl, Aneta, Klára Vytisková... I když Klára momentálně
potřebuje peníze, tak naskočila do komerce pro rychlokvašky.
Nemusíte se mnou souhlasit, ale z 90ti % stojíme na kraji rybníčku a jen přešlapujeme, zda něco chytíme, či si jen dáme pivko, zdřímnem a půjdeme rozladěni domů.
Pro zlepšení nálady se mrkněte na videjko tohoto skvělého klavíristy Scotta Bradleeho, který v březnu i s kapelou byl u nás v Ostravě. Tohle je cesta, která mě neskutečně baví, kdy i z tuctáren a tekňáren se může udělat něco, co pohladi duši...
