Memoár č.5: Výjezdy
Upraveno:Ale aby bylo jasno, nebyli jsme žádní zápecníci, kteří by jen čekali až přijde hora k Mohamedovi. Občas bylo třeba vyjet z Chrudimi - ať už na kole na Arakain (turné k 15 letům, tudíž set plný hitovek tenkrát ještě s panem A.B.) do Uhřetic nebo na Seč na festival Martyáš Bartole nebo veřejnou dopravou třeba do Brna na poslední koncert Krabathoru s Brunem v sestavě. Tenhle výjezd byl obzvlášť povedený. Byl to vlastně můj první deathmetalový koncert v klubu (na Musilce) a hned taková pecka. Předskakovaly němky Sacralis a japonci Ritual Carnage. Povedlo se mi chytit paličku od jejich bubeníka, tu jsem později věnoval Vojtovi z Chocolate Jesus k narozkám... No a poslední koncert klasického Krabathoru byl prostě PEKLO. V kotli jsme vydrželi tak polovinu koncertu, pak už to nešlo - tenkrát jsme si ještě numěli rozvrhnout síly :-)
No a samozřejmě se v létě jezdilo na festivaly. První z nich byl v roce 2000 Nuclear Storm VI. v Březůvkách u Zlína, kam jsme vyrazili hlavně kvůli Euthanasii. Od tohoto výjezdu mě neodradil ani zánět středního ucha, který jsem si pořídil den před odjezdem. Vyrazili jsme (stejně jako na Krabathor) s Andym (později Sebastien) a samozřejmě už cesta byla zážitek. Ve vlaku jsme se poprvé setkali s polskými metalovými fanoušky... Samotný festival byl jedna velká party. S Euthanasii jsme se potkali hned první den festivalu a bylo třeba to oslavit. Do uší nám zněly extrémní party ze tří pódií a to domácí i cizokrajné. Pikantní byl pomyslný souboj Hypnosu s novou sestavou Krabathoru s Paulem Speckmanem. Zajímavé bylo i první setkání s hudbou Root či Dying Passion. Z ciziny si vybavuji Inhume z Holandska. O necelý měsíc později jsem se shodou nejrůznějších okolností octl v Liptovském Mikuláši na festivalu Hammer Rock. Organizátoři na plakátech avizovali "největší open air festival na slovensku" a měli velké oči. Bylo nás tam sotva pár stovek a poslední kapely hrály zadarmo, pokud vůbec vystoupily. Taky jsem v areálu přišel o batoh s komplet vybavením na týdenní vandr. Nicméně se o mě postarali dobří lidé z kapely Eternity a poskytli mi jako útěchu čučo s Alpou. Hlavní hvězdou byli britští Saxon, ale mám dojem, že to byl spíš nějaký projekt bývalých členů a ne "ti" Saxon. Jedno pozitivum by se přeci jenom našlo: vystoupení polských Sweet Noise, kteří předvedli tak živelnou show, až jsem se dostal do jakéhosi tranzu. Frontman Peter Mohamed byl evidentně taky v jiných sférách (nemyslím na drogách, ale totálně ponořený do hudby) a v jednu chvíli seskočil z pódia a nakrátko jsme si padli do náručí - úplná romantika.
O rok později jsem si vyrazil na svůj první Brutal Assault do Přerova. Tenkrát se ještě nekonaly warm-up večírky pro nedočkavé, takže mě na místě přivítalo dočista pusté výstaviště. Ustlal jsem si tedy kousek od vchodu a čekal na druhý den. Nad ránem jsem si všiml, že kousek vedle kdosi staví stan. Byli to Sigi a Sonja z Německa. Seznámení bylo dílem chvilky. Překvapili slušnou znalostí českých kapel - v blackmetalovém ranku jsem se ani nechytal. Společně jsme sledovali příjezd náklaďáků s technikou a odpoledne už jsme byli uvnitř. Tehdá byl ještě BA celkem maličký (cca 800 návštěvníků), většina kapel byla ještě tuzemských: opět Euthanasia, dále třeba Cerebral Turbulency, Masturbace, Lykathea Aflame ale i třeba Salamandra. Hlavní hvězdou měli být Napalm Death, ale nakonec nedorazili a headlinerem se stali The Haunted. Téhož roku později mne vášeň pro Euthanasii (věnovali mi písničku, neb jsem to měl fakt daleko a navíc jsem měl narozeniny) zlákala k výjezdu do Příbora na menší festiválek (převážně) severomoravských hvězd: mj. Hypnotic Scenery, R.E.T. ... Poměrně zajímavá byla situace, kdy policie na základě nahlášené bomby (asi nespokojení obyvatelé města) vyklidila areál a když bombu nenašla, jelo se dál.
No, dávno tomu...