MATĚJ Muž, 38 let / Liberec

Nemohl jsem si nevšimnout, že si můj, troufám si říci, velice dobrý přítel a spoluhráč Tomáš, nemohl nevšimnout faktu, že si jeho, troufám si říci, velice dobrý přítel a spoluhráč a můj, troufám si říci, velice dobrý přítel Hugo nemohl nevšimnout, že si náš všeobecně velice dobrý přítel a spoluhárač páně Tomášův a můj VŠIML. Jeden se naanimoval, druhý se vlastně vůbec neobarvil a třetí z nich je natřen barvou z mých nejoblíbenější. Najednou tak i já začínám pociťovat potřebu přidat se mezi mé přátele a označit se barvou, která odpovídá pozici v ose mého života...však...včera jsem ztratil pastelky...fix vyschl...uhel je příliš fádní...s temperami mám jeden problém (vždy vypiji kalíšek s vodou dříve než si do něj stačím namočit štětec)...tužka jest vymazatelná a to já tuze nemám rád...inkoust dělá kaňky a to dokonce i na těle...jesetera...

A tak přemýšlím a přemýšlím nad aktuální barvou charakterizující fázi mého života...cítím se jako dům...z hlíny...ten dům, který nám doma v pokoji hyzdí celou jednu místnost...ten dům, který jsem s vypětím všech sil vykonstruoval ve svých osmi letech na hodině výtvarné výchovy za pomoci špachtlý, dlátel a štětce...ten dům, který jsem tvořil přes čtyři hodiny, jen pro svou radost, za pomoci druhých...mladých umělců...a  za silného využití své fantazie...cítím se jako ta cesta, která vedla k jeho vzniku...ta cesta měla smysl, ten dům nám teď hyzdí celou jednu místnost...jestli cesta má nějakou barvu, obarvím se tou...ale to všechno se teprve dozvím a pak vám o tom dám vědět, kamarádi...ale vy to stejně jistojistě poznáte...

Jen musím předeslat, že výraz "trudomyslný" jsem neznal do doby než mi jej Matěj I. nebo II. s vypětím všech sil osvětlil a vštípil do hlavy, čímž jí způsobil neodvratitelné nutkání ukázat světu, že už i já vím, jaký vlastně význam to v sobě skýtá !!! :) I takto může vypad poetika nadcházející éry nových skladeb té naší "Pandí kolonie"...;) :

..trudomyslný..

Tak bezskrupulózní tryzna, následně trudomyslně plní prostor a čas.

Mocipánem tichoty, bez ochoty ku změně, podvědomí dělí do kast.

Každá část tak svébytnou entitou, výzva postrádá již význam. Jen doutná a skryt...

...marcipánem krmí zvyk, zalyká se vzlyky, jen žadoní, aby znovu nebyl bit.

 ...věru nesmyslně trudomyslný...

...větru pomyslně kývne, tak je silný...

...s váhou muší, čeří ovzduší...

...a kdo pak slzy usuší...

...a kdopak, když mu tak sluší...

Možná, že klasicky vyhroceně přeháním, ale tohle je pro mě událost minimálně...sezony (co to je sezona ???:), tak dobrý český počin jsem, "jaktěživ", jestli vůbec, již dlouho neslyšel, klucí jedni šikovní, tohle je podle mě POP, kterej má hlavu, patu a hlavně minimálně deset koulí. Jedna z těch nahrávek, které vám udělají strašnou radost a přitom vás naserou z prostého důvodu své nepopsatelné geniality...asi fakt přeháním...ale poslechněte sami, já nemůžu přestat !!! ;)

CINK & TEJ