![Profilový obrázek Kuba[Cumulonimbus]](http://bzmedia.cz/fan/ku/kubak001/gallery/profile.default/bSxmTevvHrI_zRVVSr9wBWGcvH0mmIzc.jpg)
MAJÁLES VOL. 6
Krásný den.
Tak. Šestý ročník Majálesu je nenávratně za námi. Ani nevím přesně proč, ale z
letošního podniku mi zůstala na rtech taková zároveň nakyslá, trochu nasládlá a mírně nahořklá chuť, ale nepředbíhejme, možná je to jen tím, že jsem se při noční cestě z lodžie omylem vyválel ve šťovíku a pampeliškách. Tak tedy. V sobotu se nám vyčasilo a
téměř po celou dobu festivalu bylo krásně, takže již od rána jsem doma poskakoval po pokoji jako na trní a plánovaný příchod do lodžie na čtvrtou odpolední jsem nakonec z nedočkavosti zredukoval na druhou odpolední. Unikl mi tedy výstup koncertně
debutujících Steamrollerů, kteří dle slov jednoho z přítomných diváků velice příjemně překvapili a předvedli set plný hard rockových hymen i včetně několika písní, kterými před lety plnili své playlisty jičínští klasici z Kotelna Bandu.
Semi - sudetské hyper - popové úderkáře Post - Pubescentos jsem bohužel také neslyšel, což mi bylo posléze v průběhu dne hned několikrát připomenuto a vyčteno, avšak nic to nezměnilo na skutečnosti, že kluci dle ohlasů předvedli i v pěti (Marek si s sebou totiž na podium z minulého dne přinesl pořádnýho "kocába") svůj klasicky hudebně - zábavný výkon. Nutno dodat, že Marek také celý den výborně odmoderoval, a všímavý divák mohl v průběhu akce zaznamenat jeho postupnou proměnu ze zarudlého kardiaka před záchvatem přes vtipem hýřícího třicátníka do jódlujícího plyšového makaka.
Třetí Abraham jsem již měl tu možnost slyšet na vlastní uši a musím říct, že oproti
jejich prvnímu koncertu z konce února se posunuli o notný kus dál. Zvuk měli téměř křišťálový, pouze kytary bylo pomálu. Všech pět autorských skladeb mě moc bavilo, Karel s mikrofonem v ruce klukům moc sluší a velice se těším na nějaký budoucí
plnohodnotný Ejbův výstup! Prosím jen bez česko-anglicky zpívané Killing in the Name od RATM, Karle, to bylo i na mě moc! :) Na čtvrý Smradlavý hračky jsme s Romanem vyrazili do zkušebny pro aparáty, takže jsem zaslechl pouze jednu píseň, přítomní lidé se
bavili, někteří dokonce i tančili, přes deset malých dětí na pódiu zpívalo backing vokály, ale jo, byla to zábava!
Za zvuků heligonky jsem vyrazil okusit zdejší klobásy, což se později ukázalo jako velká chyba, protože jednoduše nebyly dobré. Následoval set našich rozmilých Morokweng, kteří svou kostýmovou show posouvají koncert od koncertu do více a více uberdementních sfér. Hugo například tentokrát vypadal jako batolecí hermafroditní coura, Maty pak jako ukrajinský cvičitel výmyku, Milda se předvedl ve svém klasickém úboru sexuchtivé paní v letech na dovolené v Bulharsku. Už na mě trošku doléhala nervozita z následných dvou koncertů okořeněných mou účastí, takže jsem jejich řádění sledoval jen jedním okem, ale zaujmout mě stihla zvukovka ve znamení "Final Countdownu", intro ve formě úvodní znělky z "M.A.S.H.e", excelující Zapha při hostovačce v Zoe Jensen a další intro vypůjčené od White Stripes.
Kluci chtějí svými koncerty lidi především bavit, což se jim absolutně daří! Škoda
zvuku, ten byl tak nějak zvláštní, jednotlivé nástroje byly dobře rozeznatelné, ale v rámci celku tomu chyběla určitá zvuková celistvost. Ke konci jsem si s klukama vystřihl píseň "Alespoň jednou zalži" a přemýšlel nad tím, jak lidi následně co nejméně
rozčilovat svou příliš častou přítomností na majálesovském podiu. Ano, na koncert Metra si vezmu klobouk, rozhodl jsem se. To, že byl o dvě čísla menší než má hlava a celkově jsem v něm asi vypadal jako obtloustlý penis po nevydařené obřízce, je jiná věc,
ale lišil jsem se od toho chlapce, který pěl s Morokweng, a přesně takový byl plán.
Set Metra mě moc bavil, měl jsem pocit, že se nám podařilo na lidi tak nějak přirozeně přenést dobrou náladu. Tak by to přesně mělo vypadat, ale jak teď nad tím zpětně dumám, tak se doopravdy možná jen smáli mně a mému milovanému kloboučku. Po nás
přišla na řadu Satira a v rámci jejich setu i má druhá klobása, po které se mi výrazně přitížilo. Sobotní koncert byl Viktorovou derniérou a myslím, že při ní podal jeden ze svých nejlepších výkonů. Za Viktora nastupující Pavlik se předvedl ve čtyřech
písních, nebyla to lahoda, ale z jeho výkonu byl cítit jasný příslib do budoucna. I s ním to půjde a Satira tak možná ustojí i další sestavovou rošádu! 
Doufám v to! Hyneček příjemně překvapil a především v první půlce koncertu zazpíval excelentně. Následovali
moji milovaní Bluďáci, při jejich vystoupení jsem dvakrát málem vrhnul, samozřejmě že ne z jejich výkonu, ale nejspíš z té proklaté klobásy. Však, těsně jsem to ustál a sledoval, jak postupně spíš pasivně přihlížející publikum Jana společně s
klukama krásně roztančila.
Mírně nazelenalý jsem posléze již potřetí vykráčel pět schůdků na podium a vystoupil toho dne potřetí. Před lety mi v hlavě utkvěla věta z článku jednoho z mých přátel, který psal o třetím Majálesu, na kterém jsem hrál celkem ve třech kapelách. Ta věta
zněla: "S úderem jedenácté hodiny se na podiu objevila kapela Metro, tedy kapela s Matějem Čejchanem u kytary a mikrofónu toho večera potřetí, a to mé uši již nebyly schopné nadále snášet. Odešel jsem." Dobře, ta věta nezněla přímo takhle, ale samotné
sdělení bylo stejné. Od tohoto článku a mého uvědomění si skutečnosti, že ty lidi fakt už možná seru, "dvojáky" či dokonce "trojáky" v rámci jednoho dne na jednom místě prožívám do jisté míry křečovitě a pln svazující nejistoty. Hrát na takovéto akci
pouze s jednou kapelou by pak naopak jistojistě vyvolalo vlnu nevole z tábora druhé kapely mých milých hudebních souputníků, tato možnost tedy bohužel ve spojení s Majálesem dlouhodobě nepřipadá v úvahu.
Při prvním koncertě se člověk šetří, aby mu vyšly síly na druhý, a při druhém bývá naopak již unavený, což znamená, že pokud nejste atlet či vášnivý milovník joggingu udržující se v kondici, což nejsem, tak si zaprvé ani jeden z koncertů stoprocentně neužijete a stejně tak ani jednou nepředvedete výkon, který by vás mohl po zbytek dne hřát a máte spíš mnohem větší šanci začít srát i sebe samotného. Jaký z toho plyne výstup? Sporte, těš se, běžím ti naproti! A nebo začnu brát kokain ... rozmyslím to ... :) Abych se však ještě vrátil k samotnému koncertu Killerpandy, zahřívali jsem se dobrých patnáct minut než nás svou přítomností vysvobodil a z letargie vytáhl hostující Hyneček. Diváci nám moc pomohli, ke konci mě ke všemu konečně přestaly obtěžovat občasné záchvaty dávivosti (u "a to je k pláči" na konci "Na znaku" jsem málem otyčkoval přední řadu) a celý set jsme uzavřeli naší klasikou od Goodfoul v all star sestavě s Hugem, Zaphou a Hynečkem. Mrazivé a nádherné i přesto, že mi v půlce praskla struna! :)
Po dobrých 45 minutách na to vlétli the.switch a jak tvrdili, tak také učinili a téměř celou lodžii rozsekali na sračky. Předvedli absolutně bezchybný výkon s diváky neustále burcujícím Sthepou ve svém čele a dechberoucí světelnou a podiovou show. Jen
škoda přílišné hlasitosti celého vystoupení. Dokonce i já, stará ohluchlotina, jsem si po pár písních musel raději odskočit pro špuntíky. Mimochodem, nemůžu je najít. V následných hodinách jsem se posléze ubral cestou ohraničenou alkoholem všech
možných barev a chutí a o to víc mě mrzí, že především kvůli tomu jsem toho z poslední kapely dne - Gang ala Basta 
- příliš neslyšel, protože ty tři písně, kterým jsem byl přítomnem, mě totálně odrovnaly. Andrejka je dle mého názoru jedna z nejlepších českých zpěvaček a husí kůži z některých pasáží z rukou a zákrčí sklepávám doteď.
Nádhera. Následující události mi do jisté míry splývají.
Pamatuji si, že jsme si s Petrem z Bludů vyznávali lásku. Když tak na to vzpomínám, toho dne jsem vyznával lásku většímu počtu mých oblíbených lidí. Milá slečna manželka Míly z Bludů se mě ptala, kolik peněz by dala za 24hodinový pěvecký pronájem mé
osoby do vlastního užívání a pak mi prozradila, že na první pohled jsem ošklivý, ale to jen do té doby, než začnu zpívat. Děkuji! :D Také si pamatuji na svalnatého pana, který vlezl Morokweng do auta a Hynkovi pod okem vymaloval pěknýho "pikasa", na
společnou pěší cestu z lodiže se Zaphou. Ne, na tu si vlastně moc nepamatuju, jen vím, že jsme dost rozumovali, posléze jsem 
samozřejmě Zaphovi se slovy, že je "kunďák", vyznával lásku. Na tomhle musím ještě do budoucna zapracovat! Stejně tak si pamatuji i na strašně moc známých, se kterými jsem povětšinou bohužel prohodil jen pár slov a
téměř se utopil v záplavě dalších známých ... a finálně, pamatuji si parádní dokalbu se svičákama, Jurym, Zaphou a Hynečkem v baru "U Šuků" a příchod domu před pátou ranní za světla a cvrlikotu ptactva.
Když se nad tím tak zamyslím, tak na rtech vlastně nemám ani tak pachuť, jako spíš jemně nasládlý čokoládový poprašek. Na akci zavítalo něco přes čtyři stovky diváků. Miki s Liborem jich potřebovali asi tak o stovku více, ale na druhou stranu - v Hořicích bylo Reggea, v Praze Sonisphere, v Žamberku Jamrock, jednoduše se toho dělo kolem až příliš - takže nakonec více jak čtyři stovky přítomných diváků se dají brát jako velký úspěch. Miki s Liborem, pořadatelé celé akce, odvedli obrovský kus kvalitní práce a patří jim za to můj obrovský dík a respekt. Stejně tak se klaním i všem ostatním, kteří měli s Majálesem něco společného, ať už přítomným divákům a nebo ... ale jo ... a nebo i tomu pánovi od těch zpropadených klobás (ale třeba jsem naneštěstí zrovna jen já měl dva zmetky a všechny ostatní chutnaly doopravdy po mase a ne po flaksách)! Ano, Majáles jednoduše opět nezklamal a dá se říci, že s odstupem dvou dní jsem nadšen! :)
Zklamaný jsem naopak z přístupu kompetentních lidí z městských organizací a dalších
institucí, se kterými je třeba jednat, pokud pořádáte akci podobného kalibru. Je smutné, že lidé, jejichž hlavní pracovní náplní je starat se o kulturní dění na území města, činí takové kroky, které téměř znemožňují existenci jedné z největších kulurních
akcí v Jičíně. Čas začít se modlit za Majáles vol. 7! :) (P.S.I: všechny tyto krásné fotky pochází z dílny Honzy Nožičky, oficiálního fotografa Majálesu vol.6).