Krávy
Jseš ze mě celej jelen.
Tak…
si lehni do trávy a roztáhni…
..ruce.
Když zatneš zuby
nebude tě tolik bolet
až tě rozkošnicky
kousnu do bůčku.
Jejej,
papal jsi potají moc sladkostí
a vypadaly ti všechny zuby.
Tak se moc neusmívej,
ať nepoplašíš zlatohlávky.
Lisohlávky kvetou,
Natrhala bych ti jich celou náruč,
ale ty radši Slunečnice.
Přišla se na nás podívat
strakatá Milka
a odešla vyprázdněná.
Bůh ví co si o nás myslí?
Asi nic, je to jen kráva.
A tráva se těžko pěstuje,
ale tady je jí hodně,
tak se pojď ještě chvíli válet.
Můžeme kutálet sudy,
krávy se přidají,
bude to fajn!
To mi připomnělo,
že jsem vlastně taky kráva.
Ale co,
lepší mít rohy
než paroží.
Sluníčko nám svítilo do tváře a louka voněla půdou. Kolik těch slečen jsi tu svedla a vychutnala jako sladkosti? Ale kdo ví, jak to vlastně tenkrát bylo..? Aneb výplod mé schizofrenie, která otěhotní když se snažím usnout.