Ty!
Upraveno:Ve mně řve mý druhý já, že umírá.
Ty ho neslyšíš, vidíš jen mou tvář.
Mám svůj výraz, že nic nepoznáš.
Chci ti toho tolik říct, ale nemůžu...
Tak pověs co s tím? Mým trápením jseš právě ty!
Zamčenými ústy líbám tvé rty.
Nic netušíš, že mé duši něco schází.
Krev po sněžné tváři kane, hrdlo se mi svírá, ztěžka dýchám.
Tvé tesáky cítím čím dál víc hloubš.
Tys jednou kous, ale ze mě se horkost vytrácí.
Pohled zamrzá, už slyším jen tvůj dech.
Vlastně ani nevím, co jsi zač, kdo by po tobě vzdech, teď chci, abys zdech!