one (muxx.cz) Muž / Brno

1. White terrorists are called “gunmen.” What does that even mean? A person with a gun? Wouldn’t that be, like, everyone in the US? Other terrorists are called, like, “terrorists.”

2. White terrorists are “troubled loners.” Other terrorists are always suspected of being part of a global plot, even when they are obviously troubled loners.

3. Doing a study on the danger of white terrorists at the Department of Homeland Security will get you sidelined by angry white Congressmen.Doing studies on other kinds of terrorists is a guaranteed promotion.

4. The family of a white terrorist is interviewed, weeping as they wonder where he went wrong. The families of other terrorists are almost never interviewed.

5. White terrorists are part of a “fringe.” Other terrorists are apparently mainstream.

6. White terrorists are random events, like tornadoes. Other terrorists are long-running conspiracies.

7. White terrorists are never called “white.” But other terrorists are given ethnic affiliations.

8. Nobody thinks white terrorists are typical of white people. But other terrorists are considered paragons of their societies.

9. White terrorists are alcoholics, addicts or mentally ill. Other terrorists are apparently clean-living and perfectly sane.

10. There is nothing you can do about white terrorists. Gun control won’t stop them. No policy you could make, no government program, could possibly have an impact on them. But hundreds of billions of dollars must be spent on police and on the Department of Defense, and on TSA, which must virtually strip search 60 million people a year, to deal with other terrorists.

Zdroj: http://www.juancole.com/2012/08/top-ten-differences-between-white-terrorists-and-others.html

Bereme v úvahu, že prezident nejmocnější země planety, má být odpovědný za své činy a ví, co říká, a to i svýma očima. (Už jste si všimli jeho očí? Tak to udělejte!) Já, brazilský spisovatel, který je živ ze svého každodenního zápasu se slovy a není prakticky v žádném spojení se zpravodajskými službami, s inspekčními mechanismy, s tajnými spisy a s důvěrnými informacemi, ale je schopen číst noviny na slušné úrovni chápání, navrhuji definitivní řešení, jak zjistit umístění zbraní hromadného ničení, které ukrývá Irák. Za tyto informace si stanovuji určitou cenu.

Jak zjistit umístění zbraní:
1. Všichni inspektoři, kteří jsou v současné době v Iráku, si musí sbalit kufry, zaplatit účet v hotelu a odjet na letiště v Bagdádu.
2. Tam si koupí letenku business class do Washingtonu. Kladu důraz na business class, aby měli čas si odpočinout, neboť na své cestě budou mít několik zastávek.
3. Po příletu do Washingtonu nasednou do prvního autobusu, který je odveze do generálního štábu Cental Intelligence Agency, známé také jako CIA. Adresa je v telefonním seznamu pro Virginii.
4. Jakmile dospějí do sídla CIA, vybaveni patřičným mandátem inspekce OSN, musí si vyžádat všechny snímky, informace a dokumenty, které až dosud byly poskytnuty panu Georgi W. Bushovi. Tyto dokumenty s přesným umístěním každého z úkrytů totiž umožňují panu Bushovi, aby závazně prohlásil, že Irák má zbraně schopné zničit planetu.
5. Jakmile tyto dokumenty získají, vrátí se do Iráku (opět v business class, neboť tam musí přiletět odpočinutí) a neprodleně se odeberou na místa označená na snímcích. Saddám Husajn už tuto očividnou skutečnost nebude moci popřít a zničí svůj arzenál v obavě, že by se svět obrátil proti němu.
6. Pokud by CIA zmíněné dokumenty a snímky neměla, inspektoři se musí odebrat do Bílého domu ve Washingtonu, a to přímo do ložnice pana George W. Bushe. Cestou je třeba se vyhnout styku s tisíci americkými manifestanty, kteří 18. ledna 2003 uskutečnili velký pochod proti válce v Iráku
7. V případě, že pan George W. Bush nebudes inspektory OSN spolupracovat, je nutné hledat příslušný materiál pod jeho postelí. Pokud jej nenajdou, musí vyhledat psychoanalytika zmíněného občana, vybaveni mandátem Rady bezpečnosti a následující otázkou: „Má syn dokončit dílo svého otce?" Bude-li odpověď kladná, okamžitě mi, prosím, dejte vědět: můj otec byl stavební inženýr a po odchodu do důchodu pravděpodobně zanechal některé práce, které by měl dokončit jeho následovník. Bude-li odpověď záporná, je nutno žádat, aby psychoanalytik – jménem OSN, USA a celého světa – přistoupil k léčení svého pacienta tak, aby nepředstavoval hrozbu pro svou zemi a pro celou planetu.

Otázka ceny
Po stanovení tohoto postupu, který považuji za bezchybný, žádám, aby se miliardy dolarů, jež by byly vynaloženy na případnou válku rozdělily takto:
50 % (padesát procent) na podporu chudých v Brazílii vzhledem k tomu, že náš prezident bojuje proti obrovskému rozpočtovému deficitu a autor Mass destruction weapons: a practical guide je brazilec.
40 % (čtyřicet procent) Africe
9 % (devět procent) Evropě, která sice zakolísala, ale nepadla – přinejmenším do dne, kdy tento článek píši.
1 % (jedno procento) na napsání krásné biografie Tonyho Blaira, přeložené do 40 jazyků, vázané a s barevnými fotografiemi, v níž by se uvádělo, jaký je to velký vůdce, inteligentní, významný, charismatický, hezký a šarmantní muž. To mu bude na jeho místě stačit k plné spokojenosti, neboť budou uznány jeho fantastické kvality.

Závěrem:
Důležitý je tento dodatek: bude-li se hovořit o válce, nezevšeobecňujte, prosím, tuto záležitost prohlášením „Američané chtějí zaútočit na Irák". Tohoto omylu jsme se dopustili už dříve tím, že jsme říkali „Srbové jsou vrahouni", „Brazilci jsou lenoši" nebo „Iránci jsou fundamentalisté". Na Irák chtějí zaútočit politikové kolem pana George W. Bushe, sirotci po Enron & Co. Americký lid si plně uvědomuje, oč tu jde, a tak jako dokázal zastavit válku ve Vietnamu, tak možná dosáhne toho, aby psychoanalytik pana Bushe mu v případě nepřesvědčivého vysvětlení předepsal sedativum a s celým tímto zlým snem skoncoval.

Tento text poskytl Paolo Coelho také internetovému časopisu www.opendemocracy.net, kde se k případné válce proti Iráku vyjadřují další známí spisovatelé, mj. John le Carré, Salman Rushdie, Ian McEwan, Ben Okri, Guenter Grass.

Přeložila Pavla Lidmilová