PatrickØ Muž, 45 let / Bor

http://www.youtube.com/user/patrick3001able?feature=mhee

patrick3001able :-)

Metalisti v žádném případě nečíst. Prosím!

Já byl deathmetalista dlouho a takový článek bych spálil !!!

Co mi Brutal vzal :

Domnenku, že metalový kapely mojí puberty jsou zábavné i po patnácti letech. Omyl. Hrály tam a nejsou.

DeathMetal jsem začal poslouchat asi ve 14-ti. Kult. Otevření hranic na západ. Dnes to mám tak, že prvních 30 vteřin jsem zvědavej, do minuty se opírám o hrazení, po druhém refrénu se začínám nudit.

Během tří minut kapela obvykle odhalí vše, co se dá v jejich setu čekat.  A hlavně...

Budou hrát nějakej hit? 

To se v 99 procentech nestane. Metalové kapely založené kolem roku 1990 hity nehrajou. Je několik vyjímek, samozřejmě. Hammer Smashed Face, Heartwork, Soon to be Dead ... Ovšem to jsou jen vyjimky.

Nejhorší ránu mi uštědřilo nasazení oldschool metalistů. Show se spíš podobala setkání chlápků s krizí středního věku a depresí jak hrom. 

Moje největší zklamání ze zájezdu do Jaroměře, jsou Meshuggah. Jejich středně tempový drive byl tak tristní, že o největší rozruch se postaral zpěvák, když se nadechl.

Co mi Brutal dal : 

Mohu odpřísáhnout, že metalisti konečně umí balit hezký holky.

Bylo to požehnání. Obtloustlice v kožených a cinkajících pláštích, připomínající pátý prosinec, jako by stratily metalový monopol a procentuálně se jejich přítomnost nelišila od jiných festů. Což se nedá říct o ročníku BA 2008, kde jsi potkal roštěnku nejdřív po desátym pivu.

Taky jsem poznal Bastion IV. Jednu část Josefovského opevnění. Pódia jsme měli vzdušnou čarou 1OO metrů a backstage kapel 50m. 

Při ranním pivku a kávě, jsme třeba vyslechli veslou historku, kterak Napalm Death zapadli se svým tourbusem. Museli je ve čtyři ráno tahat těžkou vojenskou technikou. Prostě ranní balada o Napalm Death. 

Bastion IV. je takové kasárenské VIP uprostřed tisíců deťáků a stovkami stanů. To se obzvláště hodilo po kruté patnácti-minutové průtrži mračen. Jeden metalista nezůstal suchý. Představa, že spím ve stanu a na upínacích šnůrách věším trička Watain a kraťasy Behemoth úplně durch, ve mě cestou pro suchý hardry zbuzovaly záchvaty smíchů a možnou dávku soucitu. 

Kapely...

Nejedná se o prodejní recenze tipu: To musíte mít doma.

Cannibal Corpse : 

Traduje se jaký jsou špatný muzikanti. Taky jejich první alba obsahují tolik rytmických a producentských chyb, že by mohli s fleku udělat split s Ivetou Bartošovou. Set CC byl přitom famózní. Přesnost, dokonalost, poučení. Bridge, sloka,refrém,sloka,refrém,bridge,konec. Ani nota navíc. Úžasný tempa. Bubeník hrál snad všechny breaky dvou-úderama, jinak si to nedovedu vysvětlit. Celý set jsme si dali z backstage s výhledem přímo do bubeníkovy kuchyně. Je to vlasatej Pohlreich jak hovado!

Meshuggah :

Malou Šimiho lstí jsme se před koncertem ocitli v samém kotly. Uslyšel jsem polštinu, trochu se vystíhoval a taky se po první pecce hrnul zpět do bezpečných vod u zvukaře. Pšonky a Brutal, to je vždycky rovnice s jasnou známou.  IQ prvoka. Po čtyřiceti minutách zvukovky bez aparátů !!! se přišourala banda vousáčů a jejich střední tempa s počítáním do sta nikoho z nás nechytly. Naštěstí Kopímu došlo pivo a Šimi v davu osiřel.

The Arusha Accord:

Nejlepší kapela festivalu. Tedy nebyli jsme tam ve čtvrtek, což by první příčkou asi otřáslo, ale za pátek a sobotu je to bez diskuze. Kucí z Readingu, co už mají napočítáno nejmíň do tisíce. Mrskaj sebou jak devíti-ocasá kočka ve VonderSex salónu, nejlepšího podniku Amsterodamu.

Kylesa:

Prvky očekávání, nasledovaly prvky sklamání. Dva bubeníci nepředvedli nic co by stálo za zmíňku a po třetí pecce dosáhla monotónost vrcholu. Tešil jsem se, nebavilo mě to. Tuhle větu si můžu dát do ctrl c.

Agnostic Front:

Jedna z mála kapel, která snad ani nebyla podlazená. Přijeli i se Stigmou, který sice na kytarů hrál, ale jeho volume bylo na třetině všech ostatních muzikantů. Už je to spíš ikona, než kytarista. Bohužel se nám nepodařilo zjistit jestli už se Stigma objednal u zubaře. Osazení jeho čelisti není nejpočetnější a poslední kloktáky už tolikráte odzpívaly Gada Gada Gada Go...Fajn. Henryho nadšení jsem zas tak úplně nezdílel. Byl to dobrý koncert to ano, ale že bych je musel vidět tolikrát...

Macabre:

Moji milí a moji zlatí. Co já se jich naposlouchal. Padly hity ze Sinister Slaughter a bubeník se snažil a nepolevil ani o píď. Takhle přesný Macabre neuslyšíte ani na desce. Mary Bell, Zodiak, Vampire of Dusseldorf. Prostě vše co si můžete přát. Novou desku vydal pořadatel Brutalu a tu musíte mít doma :-)

Tankard:

Jé,  jak ty se snažily...nepadla jedinná bigbítová nota. Natož Space Beer, na kterou jsme se tak moc těšili a byli zvědaví, jestli se nám bude líbít stejně, jako když jsme se v devadesátých letech dívali na Mtv, jako na zázrak kapitalismu. Ne tak Tankard. Prostě nezahráli svou tutovku, kterou vysílal satelit Astra.

(Už jen třicátníci vědí, jak divoká bývávala show Tuti-Fruti, kde bábovky i podprsenku odhodí).

Converge:

Muzikantsky samozřejmě bez chybičky, absolutely chlív. Co mě na nich tentokrát neskutečně sralo, byl zpěv. Jacob bohužel za celých 40 minut nepoužil jinou slabiku než brrr a frázování sloka nesloka, refrén nerefrén monotóně znělo jako brr brr brrrrr, brr, brrrrrr. To by 40min. nevydržel ani ten nejkovanější nekropagan. Tahle tutovka mě zničila.

Devin Townsend, 

si vzal si špatně nalazenou kytaru a než mu technik dokázal udělat ten správnej tunning, uběhlo minimálně 5 nekonečných minut. Po tu dobu celkem pohotově hovořil k masám, ale za intro se to považovat nedá. Dewin je šilenec a snad i proto s přesností ultravteřiny jakmile zazněl první tón, spustily se z nebe provazy vody. Než jsem stačil vytáhnout pláštěnku z tašky a nervózně z ní strhnut motouz, byl jsem mokrej a to Brutal, možná i Assault. Déšť trval ještě 10 minut a to úplně stačilo k tomu, aby jsme se museli vydat do Bastiónu IV., na naši ubykaci, kompletně zechcaný. Doufaje, že mi mokré pologotky do druhého dne uschnou, abych nemusel jet vlakem a pak řídit auto v gumovkách. 

Jesu :

Ach jo. Ještě, že jsem si nikdy nekoupil jejich desku...Pro mě to bylo prostě hrozný.Zvuk nasamplovaných bicích zněl asi jako z Playstation1 puštěný přes televizor Tesla Mono. I já bych takový beaty naprogramoval jedním prstem. Jestli se to někomu líbí ok, ale na živo jsem vydržel pecku a půl. Minimal mi vždycky lezl na nervy.

Dying Fetus :

Ty jsem si celkem užil. Žel bohu, K závěru  setu zase nastoupila nasranost...murmur plešatýho zpěváka byl tak intenzivní,že se před ním nedalo schovat. Zvuky prasečiho chlívku zněly od začátku do konce songů a já si připadal jako na Fekalu.  Ano hezké, ale příště půjdu na jiný koncert.

Hypocrysy :

Milé děti, nebyly to obyčejné krysy, byly to Hypocrysy. Jak já zbožňuju švédský kapely! Jejich oldšůl jak říkají moraváci jsem ale neustál. Monotónost jinak perfektního soundu byla tak mocná, že jsem se musel už během první písničky opírat o zábrany a během druhý začal neodbytně zívat. Aranže na nule, jen zpěv byl úžasnej, aber das ist wenig. To je málo a ve Švédsku nic.

My Dying Bride: 

Hráli murmurový set. Čekal by to někdo? Já ne. Rychlý tempa, nejstarší pecky. Ohizdnej zpěvák měl pomalovaný ruce fixkou a cestou do Bastiónu bych ho potkat nechtěl. Aaronovo Elle look naštěstí vyvážila načančaná japonka hrající na basu. Závěrečnou hitovku z alba Angel and Dark River - Cry Of The Mankind sprznil klavírista a to hned dvakrát. Veškerá atmosféra byla v háji. Užil jsem si to asi jako Straight Edge prohlídku lihovaru.

Origin:

Ihned po odklepání paliček se spustila taková lavina kopáků a podlazených éček, že jsme se tou nejrychlejší cestou vydali k stánku s čínskými nudlemi a kebabem. 

Sarke:

Poslední show co jsem na Brutalu viděl. No show. Říkal jsem si...odjíždíme tak na závěr trochu toho black metalu. Jenže nastoupili tři típci s LesPaulama a koženýma kalhotama, black metal nikde. Po sloce typu E,G,A,F jsem na refrén nečekal. Bylo mi jasný, že na Watain už nevydržím a black metalu se nedočkám. I když měli Sarke hbitého konferenciéra, který oznámil že  The Time In Now And This Is The Sarke...měl i pravdu. Nadešel čas odchodu.Rozlučte se s festivalem děti. Ahoj Brutale. Ahoj Assulte.

Konec dobrý, všechno dobré.Ještě jsme s Kopím probrali 10 nejprodávanějších paganských nahrávek této sezóny (samozřejmě dle katalogu Nuclear Blast, který je mi veselým společníkem do dnes). Nastal čas odjezdu. V pět ráno jsme v Pardubicách jako v těch buzerantovicách nasedali spolu s Henrym a nekropaganem Kopím na vlak.

Šimi si to valil neoplánem pracovně do Brna, na Moto GP. Po probdělé noci si ani nevšiml, že už není na extrémním festivalu a průběžně nás celý  následující den informoval o tom, kdo právě vrčí a kdo se v boxech připravuje na Stage ...

Soundtrack : MELEEH - TO LIVE AND DIE ALONE