Čas na hraní
Konečně. Slečna Nilsonová urychleně zabouchla dveře. Jak se zacvakl zámek, znělo to jako by se za ní zavřela brána do tohohle světa. Aspoň jí to tak připadlo. Zatáhla závěsy, aby do pokoje jejího maličkého podkrovního 1+1 nesvítilo to odporné sluneční
světlo.
Sundala si bílou košili a urychleně si svlékla dlouhou sukni. Brýle hodila někam na pohovku a skřipec z vlasů spěšně vyndala. Její dlouhé rusé kadeře se zavlnily a spadly jí až na ramena.
Konečně pryč z toho hnusného světa. Konečně pryč od toho hnusného stáda tam venku. Té sběře. Té odporné, šklebící se a škodolibé sběře.
Jemně si sáhla na prsa a pak se mimoděk dotkla rukou svého klína. Bylo to příjemné. Ale teď ještě ne. Ještě není čas.
Podívala se na hodiny. Nemilosrdně jí oznamovaly, že zítra jde první den do práce. Teď, když se vrátila z pohovorů a z instrukcí, nechtěla na to myslet. Byla ráda, že teď má ještě volno a chtěla si ho náležitě užít.
Přejela si po ruce. Měla na nich množství řezných ran a jizev od popálenin. Rudé cejchy na bělostné kůži. Tělo hada vlnícího se kolem štíhlé ruky. .
Usmála se a opět zajela rukou do rozkroku, tentokrát až pod kalhotky. Prstem přitlačila. Cítila horkost z klína. Rozhodla se že TO chce teď. Teď hned.
Z kabelky vyndala sirky a krabičku cigaret, několik ostrých plíšků, střepů a jehel. Z kuchyňského kouta přinesla těžký masivní nůž. Vše položila vedle počítače.
Další kroky směřovaly k šuplíkům. Otevřela horní a vytáhla z něj hromádku papírů. Mlsně se olízla. Ze dalšího šuplíku vyndala černý vibrátor značně nadměrné velikosti. Odráželo se od něj matné světlo, které se snažilo do místnosti vpochodovat mezerou mezi
závěsy.
Poslední věc kterou potřebovala ke štěstí; pustila počítač a otevřela si explorer. Okamžitě se jí načetly stránky, které si platila a kvůli kterým byla nucena si jít vydělávat.
A pak začala. Kolem sebe pohodila obrázky z vražd, zabití, mučení, poprav, deformací, vivisekce. Na internetu začala otvírat další stránky. Načítaly se obrázky trpících lidí, ale také agresivních sexuálních praktik. Snímky dětí trpící hladomorem i lidí
masakrovaných vojáky. Na dalších snímcích byly lidé věnující se sebedestrukci, odřezávající si části vlastního těla. A stále další stránky, fekální porno, zvracející Japonky.
Vzala injekční jehly a začala si je zabodávat do kůže na předloktí i na hrudi. Objevily se první pramínky krve.
Začala si řezat nožem do břicha. Krev stéká mezi stehna. Zapálila cigaretu a hned si ji típla o stehno. Objevil se další světle rudý puchýř.
Usmála se.
Bere střepy do pusy a snaží se je kousat, tupím plíškem si bolestně rozdrásává kůži na boku.
Krev jí nadále stéká přímo do klína. Vzala matný falus a levou rukou ho začala opatrně zastrkovat a vystrkovat z pochvy. Druhou rukou popadla křečovitě nůž. Když ostří nařízlo bradavku, začala přerývaně vzdychat. To už levé zápěstí křečovitě rychle
kmitalo. Začala křičet rozkoší a když přišlo vyvrcholení, málem z toho omdlela.
***
Dneska je první den v práci. Kabelka byla nezvykle těžká, ale slečna Nilsonová věděla proč. Byl v ní masivní kuchyňský nůž a černý vibrátor.
Stála ve dveřích mateřské školky a čekala. Paní Abrahamová přivedla asi tucet dětí.
"Tak zde máte svojí skupinu dětí, slečno Nilsonová. Jděte s nimi třeba na prolézačky do parku," sdělila jí.
Když odváděla těch dvanáct dětí, usmála se na ně a řekla jim: "pojďte děti, dneska si budeme hrát!"
