Koncert Parlament 28.1.2012
Copa nám už se to nikdy povedlo J? Super rozjezd , hraju teď na tu Šaliho kytaru s těma červenýma pruhama, a začalo mě to hrát(fakt to zařezává).
Rozjeli jsme Pro pain jako zvukovku (lidí dost) hrálo to jak bejk, přišel i Kolouch a byl unešen kompaktností zvuku (ne dlouho), lidi se seběhli za tím zvukem.
První píseň Každej den, pecka , hrálo to samo (lidi překvapený jak to šlape, my taky) Druhej song : Neznej strach , až jsem se divil jak to hraje. V polovině písně neslyším svoji kytaru, hlavu u bedny pořád ticho. Prozkoumávám kabeláž, ticho by se dalo krájet, pořád ani ťuk, všechno zapojený, stres , nervozita, Kluci jdou na radu, hlavy dohromady a pořád hovno. Zjišťuju že nehraje bedna. Vzniká panika u kapely, která nám bednu půjčila. Nakonec měním propojku mezi bednou a hlavou, začíná to znovu hrát. Nervozitu už nesmažu a kurvím to kde to jen jde, bohužel je to nakažlivé, takže se to sype u všech. Ke konci se vracíme do formy, ale spadlej řetěz prostě za chodu nenahodíš a odešlé lidi k návratu taky nepřinutíš.
Negativní zkušenost taky zkušenost