Peťan Jalapenos

Zobrazení Karla Schwarzenbergera coby punkera s čírem doprovázené grafikou známého alba Sex Pistols Never Mind The Bollocks (všimněte si graficky rozlišeného slova Sid), je zřetelným produktem "kapitalistického realismu" (viz Mark Fischer: Kapitalistický realismus). Mark Fischer není jediným autorem (aktuálně na podobné téma vyšla kniha Kup si svou revoltu Josepha Heatha a Andrewa Pottera), který upozorňuje na schopnost masové (rozuměj mediální) kultury využít veškeré kulturní projevy společenského vzdoru a přetavit je do formy produktu masové spotřeby. stejným způsobem byla vedena kampaň na podporu Karla Schwarzenbergera prezidentem. Marketingový tým kampaně páně Schwarzenbergera velmi kreativně zneužil formu, která je v myslích dnešní mládeže spojena se vzdorem proti mocenskému establishmentu (Sex Pistols) pro propagaci jednoho z představitelů mocenské elity, starého páprdu, knížete pána, který je místopředsedou vlády, která likviduje sociální smír a s jejímiž "reformními" kroky nesouhlasí, dle řady průzkumů, téměř 80% občanů.

Marktingový tým Schwarzenbergera umně využil známé symbolické prvky, které ve svém původním poselství zprostředkovávaly subverzivní názor vůči politickému establishmentu, k tomu, aby se staly hlavním prvkem ve volební kampani člověka, který přesně totéž mocenské zkostnatění, navíc jako kníže, reprezentuje. Původní symboly vzdoru (ve své verbální či vizuální podobě) byly zbaveny jejich esenciálního kontextu a naplněny naprosto  protikladným obsahem. Není přece exterémnějšího rozporu mezi připodobněním Karla Schwarzenbergera k Johnnymu Rottenovi nebo Sidu Viciousovi. Schwarzenberg je ztělesněním všeho, co členové Sex Pistols z duše nenáviděli (ačkoliv autenticita jejich postojů může být zpochybněna faktem, že Sex Pistols byly samy pouhým marketingovým projektem Malcoma McLarena). Přesto jeho tým dokázal spojit neslučitelné a vytvořit obraz knížete-pankáče jako symbol antiestablishmentového vzdoru na podporu jeho kandidatury na nejvyšší post v mocenské struktuře státu! Karel byl voličům prodán prostřednictvím líbivých, ale vyprázděných, hesel a obrazů, stal se zněj produkt masové spotřeby, která vhozením volebního lístku do urny dochází naplnění. To ale zřejmě části jeho voličů v nejmenším nevadí (respektive právě proto jej značná část mladých, v kultuře konzumu, kde se dá masově spotřebovávat skutečně vše včetně politiky, formovaných, volila).

Schwarzenbergrova kampaň je proto očividným projektem "kapitalistického realismu", který má zhruba stejné funkce a cíl, jako měl realismus socialistický: zneužít veškeré produkty kultury k podpoře určité politické ideologie. zdá se, že tento tah kreativcům Schwarzenbergerovy kampaně vyšel. Staň se tedy, zvolili jsme: Karel for president!

Fuck Off!