PetrS

Blog

« předchozí 1 2

Básnička o kouření :-P

3.10.2008 v 6:35

Kuřácké blues

aneb

V Židlochovském parku, hustá mlha zrána

*prvé dějství přednášet mladistvým, optimistickým silným hlasem, dějství druhé pak zesláblým chrapotem kuřáka…

I. Dějství

Zčínáme; Pozor; Teď;

Cigaretka ranní – zažene mi spaní

Cigaretka druhá – zářím jako duha

Cigaretka třetí – holky na mě letí

Cigaretka čtvrtá – zapalovač škrtá

Cigaretka pátá – s úsměvem mě vítá

Cigaretka šestá – z dobrého je těsta

Cigaretka sedmá – chybu prostě nemá

Cigaretka osmá – každý ať to pozná

Cigaretka devátá – chvíle štěstím zavátá

Zase jsi jich zkouřil deset!

Čelem vzad a zmáčkni reset!

No tak prosím... Rodičové! Mami! Tati!

Vyrostl jsem dávno ze školáckých gatí!

Proč že všichni doktoři

hrozí mi a láteří?!

II. Dějství

20 let jsme na trase!

Cigareta ranní – zase nám ji zdaní!

Cigareta druhá – vdechuje se ztuha

Cigareta třetí – dehet do plic letí

Cigareta čtvrtá – v rozpočtu mi škrtá

Cigareta pátá – peněz velká ztráta

Cigareta šestá – na chuť se mě neptá

Cigareta sedmá – kuřák vůli nemá

Cigareta osmá – pachuť v ústech hrozná

Cigareta devátá – žádnou šanci nedává

Zase jsi jich zkouřil deset!

Smrtka přišla, zmáčkla reset!

Kde jsou moje mladá léta?

A proč zrádná cigareta

doslova mi vzala dech,

když vyběhnu po schodech?

Něco málo o válečné hudbě :-) -informativní článek :-P

21.3.2008 v 1:54

Hudba v období druhé světové války

Období druhé světové války se neodmyslitelně váže k okázalým evropským večírkům, na kterých ženy oblečené ve slušivé společenské kostýmy a pánové ve smokinzích šitých na míru tančí jako šílení za doprovodu velkého swingového orchestru. Ano, píše se rok 1944, Hitler ztrácí na všech frontách, ale o to šíleněji se rozeznívá jeho bunkrem hudební žánr, který se pro umělce nestával jen žánrem hudebním, ale jaksi i stylem jejich života a principů.

Je velice nesnadné popsat a vysvětlit hudbu tohoto období jako samostatný vzorek, musím proto zmínit ve zkratce historii jazzových stylů vůbec.

Představte si jazzovou hudbu jako míšení dvou velikých kultur. Evropské a africké. Nemluvíme však o národní africké hudbě, mluvíme o hudbě černochů, kteří byli transportováni do Ameriky jako otroci. Na počátku 18. století až k dvacátým letem dvacátého století je jazzová hudba většinově afrikánská. Plynule však stále více nabírá prvky evropské hudby, až se roku 1925 zcela vyváží. Hudba založená na improvizaci jednotlivce či celé kapely. Používají se zpočátku jen žesťové nástroje, pak se přechází na klasiku v podobě pozounu, kornetu, bendža, kontrabasu a bicí. V té době totiž převládá styl který v Kansasu a Chicagu hrají Afro-evropské jazzové bandy. Jazzová hudba se vůbec stává stále více evropštější, jenom umělci zůstávají převážně černošští. Po vzoru evropanů zakládají takzvané big bandy, velké kapely. V tomto okamžiku dochází k velkému rozdělení jazzu na tři hlavní proudy. Přímo z big bandů vyústí orchestrální swing. Jako nejznámější orchestr je uváděn King Oliver´s Creole Jazz Band, jehož členem byl také Louis Armstrong geniální umělec proslavený hity jako What A Wonderful World, Hello Dolly nebo Blueberry Hill. Neodpustím si drb pro nezasvěcené, Louis byl vášnivým kuřákem marihuany. Drogy ostatně provází většinu umělců. Další zajímavostí je, že Louis si také zahrál s francouzskou šansoniérkou Edith Piaf (La Vie En Rose). Swing se stal doménou bílých muzikantů. Známí jsou trombonista Glenn Miller, klarinetista Benny Goodman a jejich big bandy. Swing zatlačuje pro jazz tak příznačnou improvizaci. Další, už méně významnější proud označujeme jako bebob. Ten improvizaci zase oživuje. Největší umělci? Charlie Parker(alt saxofon), John Coltrane(tenor saxofon) Dizzy Gillespie(trumpeta), velký vzor Milese Davise, trumpetisty, který položil základy současného jazzu.

Swing tedy můžeme označit za pilotní hudební styl období druhé světové války. Jak už jsem řekl, je to hudba spojená s velkými orchestry v jejichž čele stála esa tehdejší hudební scény, jako například Earle Spenser, Boyd Raeburn a Stan Kenton. Samotné orchestry jsou velmi významným evropským prvkem. Swing sám se vyvíjel ve třech etapách. První etapu označujeme jako utváření takzvaného progressive jazzu. Swing je v té době velmi symfonický. Užívá se typických evropských koncertních orchestrů. Druhé období pokračuje ve slučování evropské symfonické hudby s jazzem. Zvuk orchestru se stává masivnějším, typické jsou složité harmonické postupy, postupně vyloženě evropská záležitost. Třetí nastává objevením afrokubánské hudby a hra je opět rytmicky výraznější. V r.1950 přicházejí dokonce smyčce a lesní rohy.

Louise Armstrong – hvězda jazzu

Orchestrální blues - Nejlepší příklad a důkaz míšení evropské a africké hudby

Swing – Velké evropské večírky

« předchozí 1 2

PetrS Muž, 33 let / Rajhrad (u Brna)

Playlist je prázdný :(

Oblíbené kapely: 28

Písničky

Třilidi

3S+K

Sagittari

The.Switch

Květy

Bylo nás 5

Tear It Down

Přátelé: 24

Spars

Wagner

David

Václavka

Markovic

Martin Klčo

bejbr

Angelo.HC

Statistika profilu

Blog

Básnička o kouření :-P

Něco málo o válečné hudbě :-) -informativní článek :-P