Hory doly
Otázkou vždycky je, jestli inspirace čiší z rumu nebo z vodky. Pro jednou jsem si řekl, že si koupím to pití, který chutná jako čtyřicetiprocentní voda a nenechám se ovlivňovat ničím, co bylo předtím. Naše kapela se právě rozpadala, venku začínalo jaro a já měl děvče, o kterym jsem věděl, že mě miluje. Všechno šlo do hajzlu. Roky snahy o jedno děvče udělalo svý. Včera slavilo čtvrt století a já jsem byl zas rok a kus pozadu. Vzpomínám si, jak mi strkala prst při procházce do anusu, vzpomínám si, jak jsem jí zvedal opilou ze záhonu, vzpomínám si na svýho psa, kterej mi posral kalhoty, kterýho jsem vychoval, kterýho mi sebrala. Nicméně, tahle povídka bude jako vždycky veselá.
Nikdy jsem to neměl potvrzený oficiálně, ale když jsem se koukal do zrcadla, přišlo mi divný, že mám pravou zorničku větší, než tu levou. Časem jsem se dozvěděl, že by to mohla být psychická porucha, takže jsem se na to zkoumání vysral. Chopil jsem se piva a řekl jsem si, že na psaní fakt nemám.
„spíš?“
„jo“
„nechceš někam jít? Je sobota večer“
„ani ne“
„hele, je půl sedmý, mohli bysme vyjít někam s tvejma starejma kámošema“
„ani ne“
„co se s tebou kurva stalo? Víš vůbec, jak jsi mě sbalil?“
„vim, no, neměla jsi na pivo a já pak přišel k baru“
„víš, co jsi mi tam sliboval?“
„hory doly, to já umim“
„poslyš, ty parchante, já se chci jít dneska někam bavit!“
„běž“
„budu se tam bavit s jinejma“
„já vim“
„tobě to nevadí?“
„ne“
„hele, máš mě vůbec aspoň ještě rád?“
„ne“
„polib si“
Tereza věděla, jak se postarat v tomhle městě o zábavu, já naopak od ní měl zkreslenou myšlenku o společnosti. Prostě jsem neměl rád lidi. Neměl jsem zájem se přátelit s lidma, kteří o mě vědí hovno, a mě bylo hovno po tom, co si myslí oni o mně.
„já ale fakt jdu!“
„klíč máš, takže se vrátíš“
„idiote!“
„řekl bych děvko, ale neudělám to“
„ty jsi fakt debil! Odcházím za jinýma a ty neřekneš ani slovo?“
„ne, jsi mi u predele“
„nevrátím se“
„vrátíš“
Dveře zaklaply a Martina se oddala ruchu velkoměsta. Dopil jsem pivo a vydal se se svýma špinavýma botama do baru, kde jí bylo dobře. Nebyla už natolik krásná, aby se líbila všem. Sedl jsem si vedle ní a objednal nám drink. Nebyla na to zvyklá a koukala se na mě nechápajíc. Objednal jsem další a ona věděla, že tenhle drink bude zdarma. Dali jsme si ještě další dva a věděli jsme, že do tohohle baru u ž nesmíme.