Račinec

Ještě v minulém století stál na Staroměstském náměstí v Praze Mariánský sloup. Byl výrazem vděčnosti Bohorodičce za její pomoc při obraně Prahy před Švédy před koncem třicetileté války. Traduje se, že pražští obránci byli rozhodnuti uhájit vstup do města stůj co stůj, vytvořili tzv. mariánskou legii, jež sestávala z měšťanů, studentů Univerzity Karlovy a řemeslníků, vedl je jezuita P. Jiří Plachý. Když obráncům proti několikanásobné přesile armády švédských cvičených vojáků docházely síly, obrátili prý oči k nebi a prosili opomoc  Boží a o přímluvu Panny Marie. Tehdy byl vysloven slib, že pokud jim světice pomůže uhájit město před nepřáteli a zabrání zničení Prahy, bude postaven na Staroměstském rynku v centru  města sloup s její sochou. A stal se zázrak, nepříteli přesila nepomohla, nakonec od obléhání ustoupil.

Dlouhá léta pak skutečně Mariánský sloup zdobil Staroměstské náměstí, až přišel rok 1918 a vznik svobodného státu - Československé republiky. A tehdy v listopadu byl sloup stržen, protože se mnozí lidé domnívali, že jde o symbol Habsburské monarchie. Místo, kde kdysi sloup stával, je dnes označeno pamětní deskou, zasazenou do dlažby náměstí. Tvar desky naznačuje půdorys původní stavby. Místo, kde bývala patice sloupu, je znázorněno kruhem ve středu čtverce. Okolo jsou čtyři menší čtverce, symbolizují čtyři anděly, kteří byli kromě sochy Panny Marie Neposkvrněné rovněž součástí Mariánského sloupu.

Na vlastní kůži

Někteří psychotronici tvrdí, že v místě, kde Mariánský sloup stával, působí silná pozitivní energie. Mají pravdu? Vypravili jsme se tam společně s léčitelem a telesteziologem (proutkařem) Jiřím Tomáškem z Příbramska, aby nám prostřednictvím svých znalostí a virgule pomohl ověřit, jak se věci mají. Pan Tomášek na základě svého měření a průzkumu říká, že pověst nelže: „Je jisté, že umístění sloupu nebylo vybráno náhodně. Když stín Mariánského sloupu zakryl tzv. Pražský poledník, který je kousek severním směrem od pamětní desky také v dlažbě vyznačen a sloužil k určení přesného slunečního času, bylo pravé poledne. Místo je však zajímavé ještě z jiného důvodu a to dokazuje, jak hluboké ezoterické znalosti měli někdejší stavitelé.

Sloup totiž stával na rozhraní dvou vzájemně nesourodých hornin. Jedna můžebýt sopečného původu a druhá je zřejmě sedimentem dávného moře. Kruh ve čtverci se nachází přesně nad místem, kde se kříží dvě trhliny těchto podloží. Takové místo má velmi příznivý vliv na lidský organismus. Sloup pravděpodobně sloužil i jako tvarový zářič. Pamětní deska navíc připomíná mandalu, což také zesiluje účinek místa. A o jeho síle se může přesvědčit každý, kdo vstoupí do kruhu na pamětní desce. Stačí, když se uvolní a dovolí tomu místu, aby na něj působilo, jak samo chce a umí. Po chvilce může vnímat jeho harmonizující účinek, souznění s vesmírem a možná i Boží přítomnost. I tiše vyslovené přání se pak může vyplnit. A také se tu nádherně medituje. Když chce někdo meditovat doma, kolikrát to nejde.

Horko těžko se soustředí, myšlenky mu utíkají jak splašení holubi. Když si alestoupne sem, jde to samo, bez jakéhokoli většího úsilí.“ Pan Tomášek s virgulkou v ruce samozřejmě přitahoval pozornost kolemjdoucích. Glosoval to slovy, že byl v jednu chvíli „zajímavější než staroměstský orloj“. Lidé se zajímali o to, co tam provádí, zastavovali se a chtěli vědět co a proč tam hledá. Využili jsme příležitosti a požádali je, aby se do „kouzelného kruhu“ postavili a popsali nám své pocity. Kupodivu se nenechali přemlouvat, ochotně se podvolili a zúčastnili našeho průzkumu.

Někteří uváděli brnění v nohou, jiní v konečcích prstů nebo v celých pažích, jiným tam prostě bylo jen příjemně. Jedna z návštěvnic Prahy, paní Lenka, se nám kupříkladu svěřila: „Nejdřív přišlo brnění v nohou a až když jsem z kruhu vyšla, šlo to do rukou. Pak se dostavil příjemný pocit sjednocení, vnímala jsem zvláštní sílu v rukou i nohou a také chvílemi určité pohupování, snad přelévání energie?“

Pocity se různily, ale nebyly negativní. Pan Jiří Tomášek nás posléze upozornil ještě na zajímavou drobnost. Řada lidí se často při vstupu do kruhu automaticky natočila tváří k pomníku. Co je tak nasměrovalo? Příčinu nebyli schopni uvést, ale pravdou je, že všichni, kteří tam stanuli v této pozici, pociťovali účinky tajemného místa rychleji a intenzivněji. 
(zem)