„Většinou stačí jen změnit stravu, pročistit a posílit organismus bylinkami, vyhýbat se stresům. Postup léčby je stejný, jako u většiny jiných nemocí.“ I u nemocí zhoubných? „Ano. Vždy doporučuji vrátit se ke skromnému životu našich předků.
I preventivně, protože v současné „technicky vyspělé společnosti“ jsme doslova zavaleni jedy. Jíme je, pijeme, dýcháme. Proto máme oslabené orgány, hlavně ledviny a játra. Ty pak špatně čistí organismus od jedů a musíme je posilovat bylinami. Ale většině
z nás špatně fungují i střeva, srdečně cévní systém, pohlavní orgány... Léčení musíme začít tím, že tohle všechno srovnáme: životosprávou, bylinkami a dalšími přírodními prostředky, správným pitným režimem. Ten je velice důležitý. Naše tělo obsahuje 70
procent vody a trochu chemikálií, bez nichž nemůže fungovat. Kdysi jsem četla, kolik stojí prvky, z nichž se skládá lidské tělo - tenkrát to spočítali na 2,60 Kč, voda byla ještě levná. Teď by stálo asi 15 korun.“
Je známo, že my, občané České republiky, jsme na prvním místě v Evropě v rakovině tlustého střeva a prostaty, v kardivaskulárních chorobách, zaujímáme smutná přední místa i v rakovině prsu a varlat. Je to kvůli nezdravému životnímu
stylu?
Ano, myslím, že na našem neblahém zdravotním stavu se značně podílejí špatné stravovací návyky, za nimiž stojí i čtyřicetiletá touha komunistů ukázat imperialistům, že si náš lid může dovolit spoustu masa, uzenin, mléka a vajec. O pivu nemluvě. Na
pohanku či kroupy se hledělo s pohrdáním. Proč asi má tolik mladých mužů v pětatřiceti mozkovou mrtvici? Proč tolik mladých žen trápí křečové žíly? Mají špatné cévní stěny, protože se živili salámem, párky, minutkami, teď zase hamburgery. Lidé si na maso
zvykli, bezmasá strava jim nechutná. Stačilo by ale vysadit uzeniny,
hovězí a vepřové, jednou za týden si kousek bílého masa můžeme dát. A také rybu, hlavně mořskou. Zdravé jsou všechny ryby, mimo uzenáčů. Dokonce se zjistilo, že látky obsažené v rybách chrání tělo před rakovinou.“
V zahraničním tisku jsem ale četla, že mořské ryby teď jsou často plné olova a můžeme z nich naopak těžce onemocnět. V Japonsku už se to stalo.
„Olovo, pesticidy a další nebezpečné látky jsou dnes všude. To bychom nesměli ani dýchat. Musíme se s tím vyrovnávat a přitom dávat tělu, co potřebuje. Už proto, že jsme všichni dostali dávku z Černobylu, což nám zanechalo stopy na štítné žláze.
Většině z nás chybí jód, fosfor a selen, které působí proti rakovině. Je třeba dbát i na pravidelné vyprazdňování. Lidé, kteří málo pijí a nemají dost vláknin ze zeleniny a ovoce, trpí zácpou a obezitou. V těle se jim zadržují karcinogeny a plyny, jsou
více ohroženi onkologickými nemocemi.“
Je známo, že v koncentračních táborech se rakovina neobjevovala, i když tam lidé přežívali ve smrtelném stresu a dostávali nekvalitní stravu. Může to mít něco společného s tím, že hodně hladověli a nikdo nebyl
obézní?
„Může. Ale jistě jsou i jiné důvody. Například můj strýc, který přežil Buchenwald, často vzpomínal, že se udržovali při životě pampeliškami, česnekem, kopřivami a dalšími bylinami. Ale stačí podívat se na moudré předky. Před válkou se maso objevilo na
stole tak jednou za týden. Za války a po ní bylo na příděl. Místo kávy se pila po ránu melta z čekanky, ječmene a žita. Místo léků si každý doma sušil bylinky - a byli jsme zdravější. Právě přes bylinky jsem se dostala k léčení.“
