Mystic Muž, 9 let / Brno venkov

S novým počinem přišli nedávno i slovenští dark metalisté DOOMAS, kteří jsou známí i díky festivalu Gothoom, jež pořádají poměrně dlouhou dobu, tedy pod palcem to má konkrétně Peter. Skupina DOOMAS je velkou nadějí pro slovenskou scénu a získává si vyšší a vyšší pozice s každou vydanou deskou. S každým kotoučkem naplněným temnou muzikou získávají více a více věrných přisluhovačů, kteří Slováky následují. Jsem jedním z přisluhovačů temnot a můj prach na stole rozvířilo CD, jež mi od kapely přišlo. Magický obrazec na přebalu jasně vyzařoval okultní sílu a pro kapelu typické logo slibovalo další porci ponuré hudby, tudíž jsem s chutí začal zkoumat celé dílko do naprostých detailů. Listovat si bookletem je zážitek, jako otáčet listy nějaké knihy plné magických zaříkadel a démonických ilustrací. Překrásná práce, jde vidět, že si skupina zakládá i na vizuální stránce a umělecké dílo "LaMuerte" je stvořené do krásy.

Nevím, kde jsem, ale vím, že kráčím zlověstným lesem plným husté mlhoviny. Nebe je šedivé jako stín a slunce v nedohlednu, skryté pod přikrývkou černých mraků. Jen vrány létají ve větvích stromů bez listí a krákají. Půda je posetá lidskými kostmi a bezvětří působí neklidně. Z hustých křovisek ovšem vykročí postava. Ona lidská bytost jde rychlým krokem vpřed. Je oděna do pláště a na hlavě má kápi. Následuji jí dál a dál, prodírám se keři a větvemi, kosti mi křupají pod chodidly, když odhrnu husté trnité křovisko a ocitnu se na mýtině. Zde ovšem spatřuji něco, co jsem vidět neměl. Ona postava poklekla před vysokým mužem v kapuci, svíce po stranách vzplály a celý prostor obestoupily další bytosti v kápích a černých pláštích. Rituál započal, vůně kadidla omámila moji existenci a na nebi začaly létat démonické okřídlené bytosti zvěstující smrt.

Podstoupíte rituál spolu se mnou, poté, co vám poodhalím zákoutí magických tónů alba? Myslím, že hlavně po okamžiku, co si ony melodické kresby vyryté v kmenech prastarých stromů poslechnete sami. Kapela již před vydáním desky vypustila videoklip k písni "Forlom". Videozáznam uchvátil atmosférou a provedením, především píseň slibovala jistý posun dále. Při prvním poslechu alba mě nejvíce omámila první kompozice "Insoreism", jež disponuje mocí vytvořit mystickou atmosféru s nádechem majestátnosti a epična, díky sborům v pozadí, které podkreslují celou zvukovou stopu v refrénu. To slibuje větší pestrost... Udrží se ovšem po všechny písně? Ano, udrží se, skladby jsou plné různých atmosférických pasáží, jež vytváří sbory v pozadí a akustické kytary. Klávesy zde již ovšem nehledejte,DOOMAS je nasazují zřídkakdy, skupina zní syrověji oproti minulosti. To slibuje více tvrdosti, ano, DOOMAS znějí tvrději a živelněji, pořád je to ovšem velice melodický metal, který bych označil za dark s prvky doomu, melodického deathu a občas se sem tam mihne power/heavy prvek. Sound muzikantů je hutnější, především riffové melodie s hlubokým growlem vytváří těžko prostupitelnou stěnu, do které se musíte prosekat. Klávesové party přichází až s písní "They", neočekávejte žádný slaďák, ale pořádně hutnou a našlapanou píseň, od které klávesové melodie utečou rychle, jako kdybyste vy sami utíkali před rohatým, zlatě zbarveným démonem s pentagramem v rukách vyobrazeném v bookletu. Ony klapky se ještě vytasí s jistou dramatickou pasáží, ale zase nám po chvilce mizí v mlhovině někde v temných křoviskách. Na novém albu Slováků mi někdy moc nesedí ony až power metalové kytarové výjezdy, které narušují ponurost a doomovou zlobu. Kupříkladu po dokonale temné "Dark Ritual", jež mi připomíná DIMMU BORGIR především ve zkresleném hlase a zlé atmosféře, přijde skladba "Life", jež zní skočným a veselým dojmem. Nemohu si pomoct, ty kytary mi mírně lezou na nervy. Zvuk LaMuerte je kvalitní a vynikají všechny nástroje včetně basy, jeho slabina je mírná plochost. Strunné instrumenty zní spolu s growlem hutně, ovšem chybí jakoby další vrstvy. Možná by albu pomohlo větší zabasování zvuku a vrstvení riffů.

Po dvou letech přichází s novým počinem táborská smečka hrající směsici death a thrash metalu se silnými vlivy core - F.O.B. Když se podíváme na každé CD této úderky, můžeme házet zrak na postupný vzestup v kvalitě nosičů. Spatříme, jak tato skupina roste a vyvíjí se, poctivě piluje svůj výraz k dokonalosti a míří výš a výš do jakési dáli mimo standart. Je ovšem fakt, že tato partička je nedoceněnou skupinou. Na to, že zde brousí svůj výraz již 20 let, je málo známá a když řeknete jméno F.O.B, málokdo ho zná. I tak mají táborští zbojníci své věrné fans a jejich koncerty bývají slušně divoké a rovněž zábavné. Pamatuji, když jsem F.O.B spatřil před pár lety v Brně, to ještě neměli poslední dvě desky a byl to masakr se vším všudy, jak se sluší a patří. Tak jak asi kapela hraje teď a jak zní nové písně? To jste nedávno mohli okusit v samotném doupěti kapely, v Táboře na Žižkově vraždícím palcátu, kde vystoupilo více kvalitních uskupení, jako třeba ROOT.

Zase a opět přišel čas na v Brně a Praze již známou a zaběhnutou akci, která se těší slušné oblibě – Beltinefest (již ovšem poslední, CRUADALACH se rozhodli vydat se jinou cestou, plnou odlišného dobrodružství). Pokud Beltin končí, tak tedy na vrcholu, neboť večer na Melodce byl pro mě, a jistě pro mnohé další, maximálně příjemně a pohodově strávený večer, s velice slibnou sestavou uskupeních. Samozřejmě největším lákadlem byli známí našinci CRUADALACH, kteří jsou po vydání skvělého alba „Rebel Against Me“, jež ovšem rozbouřilo fanoušky kapely, a tak jsem určitě nejen já byl zvědavý, jak fans této skupiny přijmou nové písně naživo. Osobně jsem se na ně těšil nejvíce, ale ke CRUADALACH až později, čas je na jinou smečku.

Do prostorů slušně zaplněné Melodky jsme přišli tak akorát na start první skupiny, kterou byla kapela WOLFARIAN. Příjemně zahrané pagan metalové řemeslo, jež strhlo energickým vystupováním především vokalistů a hlavně, zpěvačka uměla rozproudit krev v žilách svými tanečky a řáděním na pódiu. Co mne ovšem zamrzelo a udeřilo do mého sluchového ústrojí, bylo to, že skupina dost vykrádá slavnější bandy. Například muzikanti velmi neopatrně obšlehli refrén od finských epiků WINTERSUN, zde se to ani nesnaží hudebníci skrývat, dokonce jsem poznal i refrén kapely jako FEAR FACTORY a tak by se dalo vypisovat dál a dál. Wolfarian jsem před tímto koncertem nikdy neslyšel a tento fakt mě zamrzel. Škoda, hráčské schopnosti například instrumentalistů jsou slušné.

INTERREGNUM nastupují na pódium a rovněž netuším, co mám čekat, skupinu jsem si nechal jako překvapení na akci, stejně jako i v případě ABINCHOVI. Příjemně odehraný set se slušně rozjetou a pozitivní atmosférou. Rakušané do publika rvali svůj viking death metal, který disponoval slušnou dávkou adrenalinu. INTERREGNUM sice nehrají nic světoborného, ovšem na příjemný poslech a zablbnutí si jsou fajn volbou a věřte, že rozjetí fanoušci dali zájem najevo!

K mému překvapení se již chystají CRUADALACH. Asi jsem se zapomněl podívat na pořadí kapel, překvapilo mne, že pánové a dámy vystupují tak brzy. Rozhodně mě to potěšilo, neboť jsem se na vystoupení od začátku nemohl dočkat. Již od prvních tónů bylo jasné, že tohle bude nejúžasnější koncert večera. CRUADALACH předvedli svůj standart, tedy kvalitativně vysoko hozený koncert, jenž strhne bitevní vřavu pod pódiem. K mému potěšení se hrálo především z nového CD „Rebel Against Me“. Starší tvorbu uskupení mám velice rád, ovšem byl jsem zvědavý, jak živě obstojí nové kompozice. A jak tedy zní? Jsou dělané přímo na koncert. Nepopsatelná vlna energie mixovaná s krásnými melodiemi, spolu z usměvavou kapelou, co si hraní užívá, by rozhýbali i sochu. Zazněly ovšem i starší skladby, jako „Nezlomní“ nebo „Cruadalach“, ty také potěšily všechny přítomné. Moji maličkost ovšem nejvíce zahřála u srdce klipovka „Life-Worshipping Bastard“. Zde jsem prožíval doslova ušní vyvrcholení, jinak to nelze popsat. Takové nadšení z nějakého koncertu jsem nezažil dlouho, nemohu si pomoci. Koncert CRUADALACH byl mocný ve všech směrech. Houslistky nám sázely jednu pěknou melodii za druhou a hezky zdobily pódium. Zpěvák Jan Vrobel měl opět velmi divoký výstup, jenž má také vliv na zdivočení fanoušků a energii setu. Nemá cenu tuhle smečku nějak více pitvat, zde bychom chyby hledali jen těžko. Od výstupu jednotlivých muzikantů až po instrumentaci písní, zvuk i výběr skladeb, nenalézám žádné zápory.

ABINCHOVA, jó, to už bylo něco, co mě dostávalo neskutečně do varu a způsobovalo mi pocity štěstí z muziky linoucí se z pódia. Švýcaři hráli velice divoký pagan/death metal a kotel opravdu vřel a dával se neustále do pohybu. Lidí v klubu už bylo dost na to, aby se mohlo strhnout pravé peklo. Skupina působila uvolněně a šlo vidět na sto honů, že si to ABINCHOVAužívá a že je to muzicírování baví. Kytaristé Davee a Alex sázeli svoje divoké kytarové melodie zlehka do lidí, jeden kvalitnější riff za druhým. Zpěvák Arnaud měl rovněž příjemné vystupování a kvalitní vokál, který byl mírně stržený místy až do blackových vod, aby se však po chvíli vracel do death metalového chroptění. Houslistka Nora je rovněž silný článek kapely. Její hra na housle byla velmi příjemná a pěkné melodické malovánky se díky ní linuly skrze riffové hradby kytaristů. Hlas má slečna rovněž příjemný a svým divokým výstupem rozvášnila fanoušky v první řadě. Bravo, tomuhle se říká pagan/folk metalová kvalita… Tuhle sympatickou skupinu snad ještě uvidíme. Mimochodem, kapela je i při osobním setkání velice pohodová 

Poslední skupina KNAAT z Německa nijak nezaostávala a hrdě ukončila celé dění. Partu jsem měl tu čest vidět již před lety, a tudíž jsem věděl, co mám čekat. Skočný a přímo k řádění stvořený pagan okořeněný klávesami, jinak vokálně laděný místy až do černě kovových vod. V kotli to již vřelo a skupina si užívala vřelé přízně přítomných. Problém byl stejný jako uCRUADALACH a ABINCHOVA. A tento problém byl ten, že koncert utekl až příliš rychle a přídavku jsme se dovolávali marně. Co se dá dělat; když kapely baví, čas letí jaksi jinak. Každopádně další krásný koncert.

Co závěrem… Nu, velmi, velmi, velmi vydařený večer, který je důstojnou tečkou za pořádáním akcí Baltinefest aSamhainfest. Kdo nebyl, může litovat. Všimli jste si, že jsem nezmínil ani v jednom odstavci zvuk? Nezmínil, máte pravdu, neboť zvuk byl precizní po celou dobu večera a Melodka zas a zase nezklamala ani po této stránce. Čitelné ozvučení, při kterém vás ani nemohlo napadnout, že by to mohlo být jinak. Návštěvnost byla dobrá; ano, mohlo přijít více lidí, myslím si, že v Praze bylo určitě více návštěvníků. O ostudu se naštěstí nejednalo a počet nadšenců byl obstojný. Na závěr bych chtěl zmínit nepříjemnou událost, která je jedinou jizvou na celém Beltinu. Tou jizvou je ukradení nástrojů kapele KNAAT. Jedná se o kytaru „Ibanez RG721RW-CNF“ a klávesy „Korg pro Krome 73 keys“, tudíž kdyby někdo z čtenářů kdekoliv viděl, že se někdo tyto nástroje snaží prodat, nebo cokoliv zaslechl, věděl, nechť se ozve kapele CRUADALACH nebo přímo KNAAT. Je smutné, že zrovna v ČR se najdou idioti, co musí krást vše, co vidí a ještě v tom jedou samotné bazary a prodejci nástrojů, kapela si pak udělá pěkný obrázek o tom, kde vlastně hraje. Tímto děkuji CRUADALACH za všechny ročníky Beltinu aSamhainu, které jsem prožil a věřím, že si je všichni vždy náležitě užili.

PS: Afterparty byla divočina, kdo se nepřidal, přišel o velký zážitek!

Seznam účinkujících:

CRUADALACH

KNAAT

ABNCHOVA

INTERREGNUM

WOLFARIAN