Rozhovor: Gaia Mesiah
Tenhle rozhovor v práci nakonec nebyl vydán. Tak ho dávám aspoň Vám k přečtení. Byl to mailovej rozhovor, odpovídala kytaristka Morella (trvalo jí to dlouho).
Marka v jednom dřívějším rozhovoru uvedla, že hudba má mít názor. Já jsem si to dříve také myslel, jenže pak jsem si uvědomil, že pokud by to mělo platit absolutně, těžko bychom mohli uznat jazz jako hudbu. Druhým pólem jsou kapely, které také nemají názor, ale sdělují niterné zážitky s extrémní hloubkou (napadají mě The Doors, Joy Division...). Stojíte si za tímhle názorem?
Morella: Já si myslím, že právě i jazz může mít názor – pokud ho hraje člověk s názorem. Že síla osobnosti prosákne do not, osloví i beze slov.
V tom samém rozhovoru Morella tvrdí, že „ ...ráj na Zemi nikdy nebude, ale proč se o to nepokusit?“ Jak? Abych se přiznal, tak u většiny kapel zaměřených na ekologii etc. mám jeden hlavní problém: nevezmu si z nich nic konkrétního.
Morella: Muzikant přece ani nemá kázat, jeho tvorba probouzí pocity, emoce...a ty vedou k činům. K jakým činům je na Vás.
Vy jste jedna z kapel, která používá symboliku zeleno-žluto-červené trikolory. Co to pro vás přesně symbolizuje? Ptám se proto, že tohle je snad nejzneužívanější symbol... Spoustě lidem, který znám, plně postačuje k tomu, aby měli nějaký „ideologický“ podklad ospravedlňující fakt, že utápěj svůj život v hulení...
Morella: Pro mě je to hlavně symbol reggae muziky, kterou mám moc ráda. A opěvování Pána.
Chtěl bych, abyste mi řekly, kam se svět řítí. Není potřeba hledat nějakou objektivní pravdu, zkrátka váš osobní názor. Ještě by mě zajímalo, jaký vztah k tomu asi tak má bůh? Opět, chtěl bych slyšet váš názor. Píšu to proto, že často se dostává odpovědí jako: „na to má každý jiný názor“, nebo „je to příliš komplikované“... Takové fráze mě nezajímají:) Na odpověď máte spoustu prostoru...
Morella: Jsem sice optimista - asi proto, že se mi zatím vyhýbají tragédie- ale myslím, že svět se řítí hlavně do nudy. Mám na mysli náš západní svět. Už nás máloco vzruší, včetně reality show. Možná se řítíme z doby post-postmoderní do doby perverzní...A Čína se řítí k nám :-) Těžko říct,co na to Bůh – pro mě je to naprosto osobní záležitost. Můj Bůh jasně stanovil pravidla, sedí mi v srdci, ale nejsem loutka. Řítím se kam chci.
Zpíváte anglicky s tím, že chcete prorazit za hranice. Vypadá to, že by se mohlo konečně zdařit. Děláte to proto, že prostě chcete být slavné, nebo zkrátka chcete šířit svá poselství (nebo spíše sdělení) co nejdál?
Morella: Děláme to pro dobrodružství! Prásknout do koní a tradáááá!
...A práskáte asi dobře, jelikož v březnu hrajete na monstrakci South by Southwest. Jak se vám podařilo dostat se takový megapodnik?
Morella: Stačí se přihlásit a projít užším výběrem. Hraje tam cca 1500 kapel, ale kolik se jich hlásí si netroufám odhadnout.
Ve vašich textech, hlavně když o nich mluvíte, se často objevuje fenomén boje, násilí. Jaký to má důvod?
Morella: Bojujeme proti násilí.
Jaz Coleman o vás řekl, že jste jediná podstatná kapela, která v Čechách hrála od dob Plastiků. Nic proti, ale to je docela drsný výrok. Říkal vám to i ve studiu? Mluvili jste s ním o tom?
Morella: Samozřejmě. Z jeho úst je to velká pocta. Ovšem jak je to doopravdy ukáže až čas.
Lidi ze Silver Rocket o vás psali v sekci “Inkvizice”. Četli jste to? Cituju: “Mizerná kapela s další zbytečnou deskou plnou špatnejch písniček. Je to nějakej vtip? Retro toho nejzbytečnějšího, co přinesly hudbě devadesátý léta? Tohle může přežívat fakt jenom tady. A v podání vedoucích samic je to až strašidelný - zoufale prázdný riffy, vrcholně debilní "angažovaný" texty, příšerná (ale fakt!!!) image a že prej je to výbornej "nářez". Každej, kdo se v posledních deseti letech dostal na nějakej českej rockovej festival, ví, že takovejhle kapel je v každym okrese asi tisíc.” Dokáže vás takováhle věc naštvat?
Morella: Naopak. Když je všude jen chvála, chvála, tak něco smrdí.
Občas se zasměju nad tím, když kapela vydá nové CD, s jakou vehemencí tvrdí, že je to její rozhodně nejlepší počin. Působí to trochu jako pálení mostů. Přesto bych se ale zeptal trochu v tomto duchu: Jste na Alpha Female pyšnější než na “Ocean”? Čím to je? Mluvili jste o tom, že se Vám podařilo více zakonzervovat energii do nahrávky, což je stěžejní. Jsou ještě nějaké jiné výrazné aspekty, jimiž Vás Alpha Female těší?
Morella: Nevím, jak kolegové, ale já to mám půl napůl. Alpha Female mě těší tím, jak je kompaktní oproti Oceanu a také zvukově. Z Oceanu čiší mladická nerozvážnost a to je roztomilé. Každá ta deska je určitá etapa života a vyvolává jiné vzpomínky, emoce, dokonce i vůně.
Jaký je vůbec váš vztah k hudební kritice? Recenze na Alpha Female nebyly špatné. Dělá vám to radost?
Morella: Najít si “svýho” kritika je super pro orientaci v hudbě – on si to poslechne všechno za Vás a Vám doporučí, co stojí za to. Dobrá recenze vlastní hudby vždycky potěší.
Bude budoucnost patřit vedoucím samicím?
Morella: Obávám se, že aluminiu :-)
Těžko říct, co je lepší. Netušíte, proč Vám tak často podsouvali feminismus?
Morella: Podsouvají nám ho zřejmě ti, co nesnesou dívat se na ženskou zezdola. Pódium je prostě vejš :-)