Scyther Muž, 39 let / Bohuslavice

Když jsem byl malý, rodiče mě bili. Dodnes na ty facky a výprasky vzpomínám. Tato forma násilí v útlém věku na mě zanechala psychické následky až do dnešní doby. 
Například to, že se nechovám jako rozmazlený spratek a dokážu si vážit jak druhých lidí, tak jejich práce, úsilí a v neposlední řadě i hmotných statků.

_)Scyther(_

Už dlouho tušíš, že tvá existence postrádá jakýkoliv smysl. Víš, že jsi jen další smítko prachu v nekonečném vesmíru, prostoru a času. Ať uděláš cokoli, nic se nezmění k lepšímu. Už ani nevíš, co je dobré a co špatné, co je lepší a co horší a co udělat, abys změnil kondici své mysli do stavu, který ti dá aspoň na vteřinu zapomenout na tvou zbytečnost. To co tě kdysi bavilo, tě nyní nudí, to co tě naplňovalo, tě nyní vysává, v žilách ti místo krve proudí zmatek, který se tříští o kry chaosu, aby se rázem změnil v koncentrovanou beznaděj. Bezesné noci, kdy nemůžeš usnout, a tvá mysl tě nutí bez ustání přemýšlet, jsou horší, než ta nejčernější noční můra. Jsi znaven. A místo blahodárného odpočinku se ti dostává jen deprimujícího bzukotu tvého vlastního vědomí. Za tvým falešným úsměvem se skrývá jen další role, ztvárnění někoho, koho jsi kdysi znal, ale kdo je dávno pryč. Už ani nevíš, zda jej hraješ dobře, falešně, či přehráváš, jako špatný herec. Už tě to ale ani nezajímá. Nejraději bys byl někde pryč, kde není ani čas, ani prostor. Nejraději bys vlastně ani nebyl. Chce to však odvahu. Spousty odvahy a tu jsi už dávno ztratil. Jsi jen loutkou, která se pohybuje spíš jen ze setrvačnosti, než aby byla hnána silou vlastní vůle a tužeb. Už ve své podstatě ani nevíš čím jsi byl, čím bys naopak byl rád a hlavně, čím že jsi teď.

_)Scyther(_

Každoročně se podivuju nad tím, jak lidi kolem prožívají vánoce. Od října v obchodech hrají koledy, lidi začínají nakupovat tuny pičovin, co ve výsledku ani nepotřebují, jsou na sebe hnusní, protože nestíhají všechny přípravy. A v tom jim ta flundra s rozmazleným spratkem vyfoukla poslední bílý iPad, který chtěl sedmiletý syn a na vás zbyl už jen nějaký černý "neznačkový" tablet. Napéct cukroví, nazdobit barák světýlky, uklidit celé obydlí, aby nás někdo nepomluvil, kdyby náhodou přišel na návštěvu, že žijeme jako čuníci. Co z toho že 11 měsíců žijeme opravdu jak hovada, hlavně že na vánoce máme "útulno" a "načančáno".

A všechno to vrcholí na štědrý den, kdy se od rána totálně nic nestíhá. Musí být navařeno, napečeno, musí být nazdobený stromeček, musí být to a tamto, protože se to tak vyžaduje a je to "tradice" o které ani nevíme, proč tradicí je. Prostě se to tak dělalo, tak to tak budeme dělat pořád. A pak přijde slavnostní večeře, všichni mají nervy v prdeli, ale jako mávnutím kouzelného proutku budeme najednou na sebe milí a hodní.

Víte jak se tomu obyčejně říká? Přetvářka. Ale na vánoce ne. Na vánoce je to ta pravá vánoční nálada. Jenže ono to pak tak nějak postrádá svou podstatu. Hrát naoko, že jsme ti nejmilejší lidé pod sluncem, tvářit se spokojeně, i když máme v hlavě milion starostí ohledně toho, co budeme muset po těch třech dnech volna udělat v práci, co nás čeká za povinnosti, že budeme muset to a tamto. Pak se zajde ke stromečku kde syn místo očekávaného iPadu najde "obyčejný" tablet a bude dělat scény, že má ty nejhorší rodiče, protože se mu budou ve třídě kamarádi smát, že on nemá iPad. Manželka to bude vyčítat manželovi, že kdyby to neodkládal, tak ho jistě sežene a přetvářka, teda ehm, nálada, bude v prdeli.

Tohle že má být smysl a podstata vánoc? Chápu tradice z dob, kdy byl nedostatek a tak se jednou ročně všem chtěla dopřát hojnost všeho. Ale co dnes, v konzumní době, kdy máme vánoce každý den. A když něco není, tak to během hodiny můžu koupit v supermarketu. Tak proč udržovat tradice, které postrádají smysl a hrát to divadýlko, za které můžou v podstatě jen obchodníci, aby měli tržby?

Ale hlavně že se přežíráme cukrovím, čumíme na pohádky, co jsme viděli asi tisíckrát a u toho se falešně usmíváme jak banda čuráků jenom proto, že jsou vánoce.

_)Scyther(_