Scyther - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Scyther Muž, 39 let / Bohuslavice

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek Scyther si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.


Blog

1 2 3 4 5 6 7 8 9 101214161820 21 22 23 24 25

Jak na cestování časem ...

Už od počátků věku lidi zajímá otázka, zda a jak je možné cestovat časem. A já tuto hádanku dneska rozluštil.

Všichni známe film Matrix, kde lidi jsou připojeni do stroji vytvořené umělé reality, aniž by si to uvědomovali. Ať si to už připouštíte, nebo ne, poslední dobou se k takovému stádiu neuvěřitelně rychle blížíme. Všechny ty sociální sítě a virtuální světy, brýle Oculus, které vám dají pocit, že opravdu jste uvnitř počítačem vytvořeného světa. K tomu TV, kdy si můžete pustit film od začátku, když už třeba vysílání končí, ... 
A tohle mě přivedlo na myšlenku:
Co by se stalo, pokud by bylo celé lidstvo připojeno na takovýto systém, aniž by si to uvědomovalo. Tedy brýle, které vysílají počítačem vytvořený stream, který je nějak přednastaven a který lidé považují za skutečnost. Pokud by někdo přišel na to, jak takovýto stream přetáčet zpět, či dopředu, stejně jako to umožňují výše zmíněné televize, vůči zbytku populace by vlastně dokázal cestovat v čase. 
Zní to neuvěřitelně? Spíš docela dost proveditelně. Oponujete tím, jak by někdo dokázal všechny lidi napojit na tuto realitu? Jednoduše. Udělejte něco co je exkluzivní, co je zdarma, co lidi sami budou chtít a na čem se stanou závislí. Že vám to připomíná spoustu lidí tady na facebooku? Už to vypadá představitelněji, že? Vzpomínáte, kde byly technologie před dvaceti lety? Neskutečná prehistorie, že ano? Dokážete si představit, že to, co jsem popsal výše, by se mohlo realizovat v následujících 50 letech? Já dokonce v živých barvách.

A co když už v takovém virtuálním světe vlastně žijeme, jen to nevíme? Jasně. Pusťte se do mě, že mám moc velkou fantazii stejně, jako se pustili do Galilea a dalších snílků, kteří pomalu začínali tušit zradu.

Za mě rozhodně cestování v čase možné je.

_)Scyther(_

Slaná kapka deště v oku

Slyšíš tiché kapky deště,
byť venku svítí slunce.
Chceš tu zůstat chvíli ještě,
leč dotlouklo tvé srdce.

Déšť se mění v moře slzí,
a smutné zpěvy táhlé.
Všechny co tě znali mrzí,
že přišlo to tak náhle.

Na otázku proč tak jest,
teď každý sám se zeptá.
Ta nemá správnou odpověď
a všechny tuze deptá.

Tak hledíc vzhůru k obloze
teď věřím v zítřky světlé.
Slanou kapku deště v oku
nechám uschnout větrem.

_)Scyther(_

Delirium tak trochu jinak ...

S ženami je to jako s alkoholem. Ten také, podávaný v malých dávkách, nemůže moc uškodit a dokáže občas zpříjemnit večer, navodit stav blaženosti a pohody. Když se to s ním některý večer přežene o něco více, než je zdrávo, rána pak bývají docela krušná. Ale stačí den, dva a člověk se zase dostane fyzické i psychické pohody.

Horší to však bývá, když člověk takovému pokušení podlehne a to se pro něj stane něčím, bez čeho si svou existenci nedokáže představit. Už to není občasné zpestření bujarého večírku, už to není jen zpříjemnění večera, ale neustálá nutnost. Když se člověku této jeho, nyní už drogy, nedostává, je nervózní, roztěkaný, nedokáže se soustředit na svou práci a musí neustále myslet na různě vzdálené chvilky, které mu jeho droga svou přítomností krátkodobě zpříjemní. Krátkodobě, než se opět dostane do fáze absťáku. A tak se člověk dostává do začarovaného kruhu, kdy mu ve výsledku tato jeho droga pomáhá fungovat tak, jako by fungoval bez ní. Stane se jeho součástí a určitou samozřejmostí. Ale jak už to tak bývá, každá láhev se jednou dopije, každý pramen jednou vyschne a každá žena se dříve, či později, ze života ztratí. A je jedno jakým způsobem a čí vinou. Už tady není a konec.

A v tomto bodě se láme onen pomyslný chleba. Člověk, který se stal léty na své droze natolik závislý, že bez ní nedokáže normálně fungovat, se nyní ocitá na velmi tenké hraně, sužován nelítostnými abstinenčními příznaky. U alkoholu se tomu říká Delirium Tremens, což se dá z latiny volně přeložit jako „třesoucí šílenství.“ A stejně tak by se dal pojmenovat i stav, kdy člověk přijde o osobu, na kterou se až přespříliš citově upjal a ona už tady prostě není. Následuje velmi kruté období detoxikace, kterým dokáží úspěšně projít jen ti nejsilnější a následuje doživotní abstinence. Toto ale svedou jen psychicky neskutečně silní jedinci. Mnohem častěji se ale stane, že se lidé prostě neuhlídají a svou chybu krátce na to zopakují. A opakují ji stále dokola, než se dostanou k fatálnímu závěru.

A tak vyvstává otázka, proč se dobrovolně pouštět na tento tenký led, kde hrozí neustále riziko, že se pod vámi prolomí?

_)Scyther(_

1 2 3 4 5 6 7 8 9 101214161820 21 22 23 24 25