Drazí a milí čtenáři! (miluju tohle oslovení)
Nevím, zda je název tohoto článku zcela zprávný (neučim se německy a tohle je z google překladače, za jehoš kvalitku neručím), ale zcela vyjadřuje dění tak řka celého mého dne! Dnes jsem přišla ze školy a šla sem spát a spát (zdálo se mi, jak den
zkončil a ono nic), každopádně jsem si ssebou přinesla dvě jednuchy! (To že tady hlásim jedničky, neznamená, že mam tak dobré známky - nemusíte ze mě mít komplexy... prostě vám tu nebudu psát špatné známky.)
24.5.2011
(Už jen sedum měsíců a jsou Vánoce!!!! Juchůů)
V tuto chvíli bych vám chtěla vyprávět o mém sobotním výletíčku...
Nuže v sobotu 21.5. jsem byla (nečekaně) na koncertě ve Vagonu, kde hráli BONEBROKE a AC/DC Bon Scott memorial band. Příjemný večer jsem strávila ve společnosti Léni, která je tak obětavá a furt
mě někde tahá, za což jsem jí velmi vděčná.(Bohužel mi v září odjede do Anglie a budu patnáct týdnů sedět doma na prdeli- což na druhou stranu ocení má drahoctěná matka.) Kupodivu na koncert nedorazilo moc lidí - vlastně skoro ani noha, trochu se to
projevilo na celkovém vychutnání koncertu (ráda se mačkám tělo na tělo - nebylo s kým)
BONEBROKE
Předkapelou pro AC/DC byli čtyři mladí a troufám si i říct pohlední (záleží na vkusu, no..) chlapci, kteří hráli jak jinak, než dobře. Problém byl v již zmiňovaném nízkém počtu lidí. Ono když před podiem stojí tři lidi, z čehoš dva jsou od nás (já a
Léňa), i sebelepší výkon (kterého nám bylo dopřáno) ztrácí na efektivnosti... Vzhledem k mé škodolibosti (a také k tomu, že jsem prostě svině od pohledu) jsem se tím celkem bavila - zoufalé pohledy skupiny, které byly vrhány na všechny strany, mě nesmírně
rozesmávaly a takřka doháněly k slzám. Beznaděj sálala všemy směry, ale i přes to jsem si poslech vychutnala! BoneBROUCI hráli bravurněa patří jím všechna má chvála a úcta a samozřejmě i velký applaus, jež pánové sklidili.
AC/DC Bon Scott memorial band
Skupina, kvůli které takřka všichni přišli. Hráli dobře, jen mi krapítek vadili dlouhé a časté přestávky mezi samotnými písničkami, kdy si pánové potřebovali zakouřit, odskočit na záchod či vyžehlit prádlo... Jednou za čas mi to nevadí, ale co si budem
nalhávat - opětovaně mě to irituje. I přes dlouhé a zcela nudné pasáže, plné kouře, byla atmosféra fajnová.
Pro příště jsem se poučila pokud revival AC/DC, více mi vyhovuje ŠPEJBL'S HELPRS (což je věc názoru...)
Koncert jsem si užila, byl pro mě pln osobních zvratů, překvapení, emocí, srandy a tak dále a tak dále... škoda jen, že jsem měla (a do dnes mám) z pátku "zmrzačené" nohy - nechtějte vědět jak to vypadá - které byly mírným hendikepem a znepříjemněním
celého pobytu.
Loučím se s vámi a přeji vám krásný zbytek dne, i dnů nadcházejících.
S láskou vaše BZ Girl Siouxie Mülllôwá.
PS: Rozbil se mi muj růženec :( (pláč)
