..
Zmizel jako ranní rosa navštívená sluncem,
jako krvavé škrábance z minulé noci.
Do ouška šeptal ji líbezná slova,
jak to rád znova
a znova.
Na těle zanechal stopy
svých zvrhlých činů.
Vášeň, která nás dožene do rozpaků...
touha
ukrást vše pro tuto chvíli...
zastavit čas
a vychutnávat
do posledních sil.
A i když ty síly dojdou, vždy tu něco bude
Naše zvrhlé činy nikdy nebudou zapomenuty...