Šotek MB Muž, 45 let / k-town concrete city

V pátek jsme byli na Barvách léta a potom zatuhli na Vodolce, kde musím poděkovat Lohńovi a Monice za přespání a gulášek. Mix piv všech druhů a značek udělal svý, takže jsem byl nakonec rád, že jsem na sobotní Magma výlet dobrovolně nafasoval volant.

Nepomuk je krásný město, natáčeli zde černý barony a tak vůbec. Hospoda, kde lítalo oknama kdeco, je sice už trošku vyvoněná, ale je tam. No, další věc bylo parkování na náměstí, kde zrovna v tu dobu naplno jela pouť. Kolotoče, vata, sejry, klasika. Já jakožto občasný řidič dodávkového vozu jsem měl fakt co dělat, abych neschodil horskou dráhu, slovy majitele atrakce, schodíš to a my tě zabijem. Tak to mi fakt dodalo odvahu :-) Po nervy drásajícím parkování za zvuků hudby nás čekalo stěhování cajku nahoru. Ach můj ráček. Lidí mraky, hráli jsme druhý.

Jak jsme dohráli, tak jsem se klasika převlíknul do suchýho, páč triko ProPain bylo totál durch. Tak nějak po tom vidím týpka, co má to samý triko, v kterým jsem hrál a potil se. Dobrá náhoda, říkám si a jdu do našeho koutku. Tam mi Káca naznačuje, že ňákej typ si prej půjčil moje triko a ručník. To je zase vtip, napadlo mě. Bohužel, taška kde mám věci poloprázdná, zůstali jenom kraťasy. Tak jsem ho šel hledat, našel magora v mým triku a s mým ručníkem omotaným kolem krku, načež proběhl následující rozhovor.

Já: "Hele, kdes vzal to triko a ručník. To je moje debile."

On: "Kdes to vzal, co to meleš?"

Já: "Ty vole, sundej triko nebo brejle!" Následně jsem mu strhl můj ručník, co měl na krku

On: "To je moje, vole."

Já: "No jasně." A triko jsem z něj sundal

Nejlepší na tom je, že toho zpocenýho trika jsem se hned jak jsem ho sundal docela štítil, byl to fakt humr a pak si ho nějakej vůl ještě natáhne přes svoje triko. Fakt nechápu. Že bysme byli tak velký hvězdy, aby si pak fanoušci museli brát naše zpocený věci, fakt nejsme. Tím spíš, že to byl kluk. No a po vynikajícím Bauhasovi jsme jeli domu.

Už dorazil. Bohužel bych to nebyl já, abych si snad při každý zásilce hned nezapájel. Ale nic hroznýho, respektive nic, co by Šotek nezvládnul :-) Apec hraje a to je hlavní. Navíc je i zachovalej. Tož tak.

A nebo ne? Ale co, žiješ jenom jednou. V pátek jsme zcela nečekaně dali s Dáňou a Kamilem mariášek a úderem devátý hodiny prchli do našeho kulturáku za zábavou. U vchodu jsem málem způsobil šok ochrance, no tady je úryvek z onoho rozhovoru.

Já: "Dobrý den, tady je lístek."

Ochranář 1: "Pojď sem, tě musím prošacovat." šacuje mě, evidentně ho to baví.

Ochranář 1: "Aby se ti nepostavil, hehe."

Já: "Spíš tobě ne? Hehehehehe"

Ochranář 2: "Ty krávo, to je hustý!"

Ochranář 1: "Tebe si budu pamatovat! Mazej."

Já: "No číslo ode mě nečekej."

Z toho jasně vyplývá, že já bych ochranku dělat nemohl, protože nejsem teplej. No nic. Překapelu jsem vypustil, určitě hrajou krásně, ale já šel radši na pivo. Po čase jsme se vrátili, to už hráli ty Horkýže Slíže a já tak nějak bloumal. Potkal jsem hafo lidí, který už jsem fakt dlouho neviděl. Tak jsem se zakecal tamhle, pak tuhle, nakonec jsme s Wlkem skončili na levé straně pódia naslouchali. Ještě teď mám před očima pankáče, co vypadal jak MC Erik. Barbara chyběla, ale stejně je to smůla. Pankáč, kterej vypadá jak MC Erik prostě není pankáč, i kdyby měl číro jak Lomnickej štít. No hráli pěkně, mé oko spočinulo na aparátech kytaristů. 2x12 recto horizontal bedna, na ní Mark III a g-major. Co dodat, zvuk šampiónů. Akorát jsem nepochopil, proč si kapela nepřivezla silnější PA. 2 K2 u stropu na každý straně prostě nestačily. Tím spíš, že o zvuk se starali stejný lidi, co zvučili Billa ve Vltavě nedávno. Takhle byl zvuk hodně pod dekou, samej kopak a basy, basy, basy. Po koncertě jsme šli do Vinárny, kde je to ještě horší než v Palermu. Tuny lidí, tuny chlastu. Uff.

Taky jsem měl ráno pak co dělat. Takhle zle mi fakt dlouho nebylo. Odpoledne přijel Zak a jeli jsme směr Kadaň na Clawfinger. Celou cestu mě strašně, ale fakt strašně tlačila ta kýla, už s tím musím něco rychle udělat, jinak se mi to může pekelně vymstít. V Kadani dáváme večeři v hospě u Kata nebo jak se to jmenovalo, servírka a pak i místní lidé nás směřují do KD Orfeum. Tady k mé radosti potkávám kluky z PopPorn, Pazdy mě překvapil a to jakože doslova, vrácením mé krytky na foťák. Jestli jsem čekal cokoliv, tak tohle mě fakt udělalo radost. Aby toho nebylo málo, najedno kde se vzal, tu se vzal, Muttley. Zase čumím jako puk, tak pokecáme. Můj naivní nápad, že tohle vědět, tak jedem s ním bere rychle za svý. Chudák je tady už od osmi ráno a kapela se kousla na letišti a dorazila až v sedum večer. Co dodat, pech. Dávám kolu, minerálku a další nealka, až jsem za chvíli jak žába. PopPorn to rozjeli pěkně z vostra, kytarista Aleš je na Bali, tak ho zastoupil jejich známý ze zkušebny. Zvuk suprovej, lepší než včera u nás. Sál je plnej tak zpola a jakmile se rozezní intro Clawfinger, je plný víc než zpola. Zak a spol hnedle na začátek zahlásí, že jim nevadí hrát pro 2 nebo 200 lidí. A je to tak. Dávaj jednu pecku za druhou a evidentně si to užívají. Až na basáka, kterej málem usnul uy v půlce. Prej dost kalil :D Po přídavcích to balím a Zakovi jedou domu s Muttleym.

Sečteno a podtrženo, byl to vskutku kulturní víkend.