standa76 Muž, 48 let / Písek

Zdravím všechny, kteří zavítali na profil jednoho z mnoha fanoušků.

Nebudu vás tady unavovat s tím, jaká jsem vykopávka, co všechno už jsem zažil a provedl a už vůbec ne v jaké jsem teď stavu. Jako příliš nedůležitou informaci považuji i to, že jsem obyčejný člověk z venkova nedaleko Písku (tedy vidlák).

Co ale považuji za důležité, jsou informace o mém poměru k muzice.

Svoji uměleckou dráhu bych rozdělil do několika etap:

I. etapa - Rané dětství
Už ani nevím, kdy to vlastně všecko začalo. Snad už ve školce nebo tak nějak. To už není zase tak důležité. Důležité je, že k muzice mě přivedl můj otec, který má k muzice také velice blízko. Do žádných ZUŠek jsem nechodil, ale přesto jsem doma mě toho nejpřísnějšího učitele. Nic méně dřina, pot a slzy záhy přinesly ovoce. Muzika mě vzala na tolik, že jsem zhruba ve svých 10 - 12 letech začal s vlastní tvorbou a začali první pokusy o založení vlastní kapely. Tak to bylo zhruba po celou dobu mých studentských let, kde jsem vystřídal všechny možné hudební nástroje. Jediné na co jsem snad doposud nehrál, jsou dudy (když pominu ty mojí drahé polovičky).

II. etapa - Koncertní kariéra
Na svoje poprvé nikdy nikdo nezapomíná a teď nemluvím jenom za muzikanty. Můj první koncert v mých 17 letech byl s Píseckou kapelou St. Moritz v Píseckém rokáči (současné divadlo pod čarou), kde začala oficiálně moje pěvecká kariéra. U této kapely jsem působil cca 2 roky. Po dvou letech kdy skončila působnost kapely St. Moritz, jsem přijal angažmá u Tálínské formace Ametyst kde moje působnost trvala pouhých půl roku, ale dala vzniku odstartování zvratu v mé pěvecké kariéře u Protivínské kapely Araxa, která dala úplně jiný rozměr tomu, co jsem doposud v muzice dokázal. Chtěl jsem ale v oblasti zpěvu dokázat mnohem víc. Už ani nevím, jak to tenkrát bylo, ale podařilo se mi seznámit s vynikající profesorkou zpěvu v současné době působící na území české republiky s paní Venetou Marešovou (původem z Bulharska, kde působila coby pěvecká diva v národní opeře v Sofii). Vřele doporučuji těm, kteří chtějí od zpěvu trochu víc než jen zpívat po klubech: http://www.zusvodnany.cz/hudebni.html

Paní Marešovou jsem intenzivně navštěvoval 3x týdně po dobu dvou let. Po té jsem u Araxy působil ještě asi cca 4 roky. Tedy celkem 9 let. Po zásahu profesionála do pěvecké techniky se najednou člověku otevřely úplně jiné obzory, když přišla nabídka do národního divadla coby sborista na pozici basbarytonu. Přišla jedna zkouška, druhá potom ještě několik, ale najednou se probralo srdce rockera a došlo mi, že na tento druh publika si asi nikdy nezvyknu. Tak skončila kariéra vidláka v národní opeře.

III. etapa - Současnost
Po všech hudebních zkušenostech jsem si dal asi rok pauzu, abych to všecko vstřebal. A jak si tak doma lenoším, ozve se kamarád, že s kapelou Satycarion nehrávají CD a jestli bych jim ho nenazpíval, tak jsem souhlasil. To jsem ale netušil, že na přípravu jsem měl necelé dva měsíce. No ale vyšlo to (tedy doufám. To spíš musí posoudit fanoušci). Přišlo na křest CD, tak jsem ho odzpíval, potom jeden koncert, druhý a najednou jsou to už čtyři roky.

No a to je zatím vše co vám můžu k mé hudební kariéře říct

Jen doufám, že jsem vás moc nenudil a budu se těšit, že se brzy potkáme na některém z našich koncertů.