Sthepa teď už zase Joker Muž, 46 let / Praha

„můžeš třeba napsat o těžkém údělu žen, jejichž vyvolený má -privysokú rýchlost-, takže se pak nic nestihne a furt něco nefunguje“

ano, musím souhlasit....a obecně bych tohle téma rozšířil – pánové muzikanti, velebme své přítelkyně/manželky....protože nebýt těchto žen, jsme ztraceni!!!!... je nutný si uvědomit, že to s námi nemaj rozhodně jednoduchý, protože když už je víkend a je čas na..cokoliv..my se zdekujeme a max. sme pak hrozně chytrý večer v telefonu z baru...a je nutný si uvědomit, že plánovat dovolenou ¾ roku dopředu se dá docela špatně...a že vydejchávat ty fanynky taky neni med – no jen si to představte, kdyby vaše princezny obletovalo pořád hejno náruživých obdivovatelů, kteří by se mlsně oblizovali a snažili se využít jakékoliv příležitosti ( no – ono se to vy volové stává – a to právě v okamžiku, kdy jste „středem“ pozornosti někde x kilometrů daleko od domova...už jenom proto, že muzikanti mívaj nejkrásnější přítelkyně přece!)...a že měnit dlouho dohodnutý program jenom kvůli tomu, že zase něco kvůli kapele je nutný udělat, fakt neni příjemný...a to už vůbec nemluvim o tom, že většina z nás má přítelkyni, kterou jsme poznali někde na koncertě – tak si pak vemte, jak ta holka trpí, když jí neberete telefon v noci a ráno jí s bezelstným výrazem vyprávíte o tom, jak jsme si mobil nechali zamčenej přes noc v dodávce a přitom ste spali na hotelu - sami....no...rozhodně to s náma nemaj ženy jednoduchý, to o tom ani potom...a je fakt, že s náma musej mít neskonalou trpělivost...a já tu svojí za to strašně obdivuju...byť mě někdy taky sere to neustálý krafání a nadávání na to, že sem zase někde v trapu...ale – kapela je prostě teď součást mě a ona mě tak musí brát...a snad i brát bude...a děkuju jí za to...a vy děkujte těm svejm!!!...a uvědomte si, že ty zástupy fanynek vám, až budete vymatlaný jak Ozzy Osbourne, utírat prdel nebudou - bude to ta holčina, která na vás čeká doma!!..tak na to nezapomínejte....

poznatek ověřený časem ( úryvek z mého rozhovoru s jedním muzikantem na téma žena a muzikant):

„každá žena muzikanta prochází 3 fázemi:

1)       obdiv

2)       tichá tolerance

3)       otevřená nenávist

a jsou ženy, které fázi č. 2 přeskakují“

ale teda když se nad tim zamyslim, ani se jim nedivim

no....a je to, zase tolik to nebolelo no....zlato takhle nějak sem to měl napsat?...spokojená?...teď mi budeš už s sebou na koncerty dělat svačiny a večer tě nebude bolet hlava? :o))))))))))

pánové doufám prominou, že sem jejich dotazy spojil v jeden, ale tak nějak mi to přišlo tematické...

tedy dotaz č.14: „zda zpěvákům výkon ovlivňuje sebedůvěra“

ano, říkám desetkrát ano!....ale tak – to je asi nejenom ve zpěvu, ne? – prakticky cokoliv člověk dělá ( mluvíme o veřejné produkci – a to už čehokoliv – od básniček po live sex), je samozřejmě strašně důležitý, aby si dotyčný vystupující věřil....pže pokud si nevěří, je to hned poznat..ano, někdy to může bejt i záměr - takovej ten rozpačitej klučina, co si neví rady – to na ženský zabírá, ale nejsem si jistej, jestli by to zabíralo i u zpěvu :o)...na druhou stranu nesmí být sebedůvěra moc přehnaná...napadá mě příměr ke slečně, která má silnou nadváhu a přesto si vezme krátké upnuté tričko, ze kterého jí kouká sexy „pupíček“...no..tak tudy cesta taky nevede!...tedy ano, zdravá sebedůvěra je poznat a rozhodně se odráží na výkonu....

dotaz č. 15. „ kolik máte odehranejch koncertů, na který rád vzpomínáš a na který naopak ne“

od roku 2001 – tedy od okamžiku, kdy si vedeme jakous takous statistiku - jsme odehráli nějakých 400 koncertů ( přesně nevim, a omlouvám se, ale počítat to nebudu)...takže bych řek, že celkem se dostáváme k nějakým 500 koncertům, které má umělecké těleso the.switch za sebou....zda je to moc nebo málo tak to nechám na někom jinym...mně to příde tak akorát :o)...a na druhou část otázky asi nebudu umět úplně odpovědět – samozřejmě jsou koncerty, na který rád vzpomínám, jsou koncerty, který pro kapelu měly poměrně zásadní význam, jsou koncerty/místa, na který rád jezdim kvůli nezapomenutelný atmosféře, kvůli super lidem, který je pořádaj – to se nedá takhle odpovědět asi...a určitě v momentě, kdy bych tenhle blog dopsal by mě hned napadly zase další a další...a taky je težký soudit – pže je to strašně subjektivní – někdy sem třeba utahanej nebo nemám náladu nebo nemám dobrej zvuk a koncert mě nebaví tolik, co jindy...a v šatně se kluci rozplývaj nad tim, jak skvělý to bylo...a lidem se to líbí....a nebo naopak........no...hlavně je dobrý, že člověk si pamatuje prakticky jenom to dobrý a to špatný vymazává z hlavy...což je fajn vlastnost mozku...a i kdybych si ty špatný pamatoval, nesluší se o nich mluvit...a vlastně ty špatný byly dobrý v tom, že nás někam posunuly, že sme se z nich poučili ..a nebo že už do toho klubu/na fesťák prostě nikdy nepojedeme :o))))

a kdo byl v sobotu na zabijačce asi pochopí, že teď mám plnou hlavu právě tohodle koncertu...kterej rozhodně patří do TOP TEN!

kartmen neměl úplně dotaz, nemusel sem reagovat...ale chtěl sem...musel sem

předně teda přiznávám - samozřejmě, moje ego se teď rochňá, tetelí a vůbec je takové načepýřené, ono má takovéto věci moc rádo...

nicméně, jak to odeznělo...musim hlasitě prostestovat!!!...bože děcka neblázněte!!...a nebo dobře, pokud už teda máte tu potřebu OK, ale v tom případě vás zapřísahám, předčete svůj „vzor“!..choďte s hlasem do školy, učte se různý techniky, chovejte se ke svému hlasu hezky, pracujte s ním, rozmazlujte ho a zároveň mu dávejte pořádně do těla na zkouškách ( zcela ve smyslu těžko na cvičišti, lehko na...) a vůbec buďte prostě zpěváky...on vám to hlas jednou vrátí, uvidíte...zcela sebekriticky přiznávám, že já sem tohle nikdy pořádně nedělal, lajdačil sem a z rad zkušenějších jsem si dělal tak akorát legrandu....no...a kdybych to dělal – kde já dneska moch bejt! :o)

něco jinýho bude asi v koncertnim projevu...myslim, že to je tak jediná věc, ze který by moh někdo vycházet...ano, za koncertní projev jsme jako kapela chváleni a dobře, to je moje silná stránka...přiznávám, že jsem s tím měl strašnej problém dlouhou dobu – podívat se někomu z publika do očí, eehhh z toho sem měl hrůzu, nebo nějak navázat kontakt s lidma to byla hrůza...ve svý podstatě jsem totiž člověk dosti stydlivý...pak sem se taky docela dlouho hledal – bože, teď si vzpomínám na jeden koncert v Liberci, kdy sem se snažil bejt jako strašně hustej, vzduchem lítala píča sem a píča tam...a jedinej efekt toho byl, že to bylo strašně trapný...takže ano, projev je strašně důležitej, image na podiu taky, to určitě – kdo a jak se tomu bude věnovat, to nechám na vás, neexistuje asi nějaká „kuchařka“ a hlavně každej to máme jinak..snad jen – mělo by to bejt přirozený a mělo by vás to bavit..

...myslim si, že v tomhle má strašně moc kapel ještě co dohánět ( kdo byl třeba na bandzonefestu a pamatuje si na Illectronic Rock z Německa a porovná si je s českejma kapelama, který tam vystoupily – a to myslim, že Majkláč vybíral to nejlepší - asi ví, o čem mluvim)..jasně, nee každýmu divákovi to sedí a každej to má rád..ale....no přeberte si to jak chcete..