Stříberka Žena / Kladno

Člověk z města

Jsem člověk z města a jsem tomu rád,
miluju ten smog.
Kde asi jinde bych si moch vychutnat
přítomnost dealerů drog.

Ty davy lidí, stále se ženoucí,
aniž by věděli kam.
A prostituce pokoutně kvetoucí,
ne, nikdy nechci být sám.

Ty snědé ruce šikovných kapsářek,
už nemoh bych bez nich žít,
Nač by mi byl kraj lesů, luhů a řek?
Mám svůj panelový byt.

Polykám ozón z komínů továren
nebo hospodský puch.
Šat můj je špínou chodníků poválen,
ne, nesnesl bych jinej vzduch.

Jsem člověk z města a jsem tomu rád,
nevylezu ze svý čtvrti…
Až bude nejhůř, můžu přec zavolat
svý věrný kámošce smrti.