bezprostřednost
Večer, kdy sedím a nevím kde a nevím s kým
mě trápí a mám pocit, že se udusím.
A ty se ptáš o čem přemýšlím
a já nevím říkám, že jen sním
a přítom oba víme, že musí v tom být víc
a všichni z vás se mi snaží vyjít vstříc
a ty se díváš a já se ptám proč
a ty mi řekneš, neptej se a skoč